Typy základů - základové pásy, desky, patky…

1. Hlubinné základy

1.1. Co jsou to hlubinné (bodové) základy?

Na rozdíl od základové desky, která se skládá z kusů a je monolitická, je tento typ základů vlastně souborem menších, jednotlivých základů zhotovených na přesně definovaných místech. Tento pojem zahrnuje také základový systém, který se skládá z několika stejných prvků, které nesou a přenášejí zatížení objektu na zem. Bodové základy jsou obvykle železobetonové - jako většina typů základů. Oproti základové desce a základovému pásu zasahují hlouběji do země, protože většinou snáší tahové síly. Rozdíl oproti základovým deskám a pásovým základům je v tom, že bodové základy nenesou zatížení žádného liniového konstrukčního prvku, tedy zdí. Pokud je zeď postavena na bodových základech, musí se do ní schovat dřevěné nebo ocelové pilíře, které představují nosné prvky.

1.2. Použití hlubinných základů

Hlubinné základy se používají především pro založení bodových prvků stavby. Máme na mysli sloupy, schodiště, komíny a elektrické vedení. Tyto základy jsou určeny k přenosu zatížení z určitých bodů na nosné plochy. V zásadě platí pravidlo, že hlubinné základy nejsou nikdy jediným základovým systémem, protože by docházelo k nerovnoměrnému sedání objektu. Základy stavby jsou tedy propojené, což znamená, že se prakticky získá pásový základ s rozšířeními na určitých místech.

1.3. Hlubinné základy - provedení

Jako většina základů se i hlubinné základy nalévají do formy na stavbě, do předem připravené stavební jámy. Dno jámy musí být dobře zhutněno a vyrovnáno. Na hlubinný základ je umístěn sloupek, který je s ním různými způsoby spojen. Toto spojení lze provést pomocí svislé výztuže a lze také instalovat ocelové desky. Jedním ze způsobů je zhotovení bodových základů se speciálním vyhloubením, do kterého se následně uloží prefabrikované sloupy. V neposlední řadě lze umístit tzv. patky, které se po osazení sloupů zalijí betonem.

2. Základový pás

2.1. Co je to základový pás?

Základový pás se v minulosti používal nejčastěji, ale v posledních desetiletích tuto roli postupně přebírá základová deska. Nejsnáze si jej můžeme představit jako malé zídky pod zemí, které přenášejí zatížení objektu na zem. Stejně jako hlubinné základy přenášejí zatížení do terénu v přesně definovaných bodech, základový pás přenáší zatížení liniových konstrukčních prvků, zejména zdí. Základový pás nese zatížení vertikálně a diagonálně.

2.2. Základový pás - použití

Základový pás lze použít pro různé stavby, od rodinných domů až po větší administrativní budovy. Jeho hlavní výhodou je, že jsou jeho části vzájemně propojené. Takovýto konstrukční základový systém zabraňuje nerovnoměrnému sesedání budovy. V důsledku zemětřesení nebo jiných tektonických pohybů povrchu a nadměrného zatížení objektu (v důsledku nepřiměřeného určení rozměrů konstrukčních prvků) může dojít k sesedání budovy nebo sesuvům půdy. Následkem může být praskání zdí a obecně špatná statika celého domu. Část budovy s větším počtem trhlin a následně nižší nosností se začne usazovat rychleji než nepoškozené části budovy. K nerovnému založení může dojít i v případě, že půda není řádně připravena, tedy pokud není podklad dostatečně pevný, hutný a kompaktní.

2.3. Základový pás - provedení

Přestože existují verze z oceli a dřeva, základový pás je prakticky vždy vyroben z železobetonu, s vodorovně uloženými výztuhami. Na starých budovách je na některých místech k vidění dřevěný základový pás, ten však patří spíše do muzea architektury a stavebního inženýrství. Vodorovné výztuže základového pásu jsou nezbytné pro zvýšení tuhosti základu a zabránění vzniku trhlin.

2.4. Izolace základového pásu

Rozvojem a výstavbou základového pásu se stále více vyvíjí úsilí o zjednodušení výstavby, ale zároveň o splnění všech podmínek pro energeticky efektivní výstavbu, tedy výstavbu nízkoenergetických budov. Základový pás je v tomto ohledu výzvou, protože tepelná izolace nemůže být položena bez jakéhokoli přerušení, aby se zachoval jednotný plášť budovy; zlom se musí udělat hned u základu, což často vytváří nežádoucí tepelné mosty.

Pod základovým pásem musí být tepelná izolace extrémně pevná a odolná vůči zatížení, vlastně trvalému tlaku, kterým objekt v těchto bodech a v celé linii základu působí. Proto je zásadní, pro jaké detaily se statik při projektování pásu rozhodne. Pokud jde o nízkoenergetické objekty, projektanti raději volí základové desky, protože se dají mnohem snáze zateplit. Základová deska navíc vyžaduje málo výkopů a téměř žádné bednění.

3. Základový nosník

Základové nosníky nejsou zrovna nejběžnějším způsobem zakládání budov, nicméně někdy je jejich použití nutné. Železobetonový základový nosník je stavební konstrukce, která je nosným prvkem pro stavbu vnitřních a vnějších stěn budov. K jejich výstavbě se přistupuje v případě, kdy z důvodu očekávaného nerovnoměrného sesedání stavby není možné zakládání hlubinnými základy. Základové nosníky se instalují například tehdy, když sloupy potřebují přenést zatížení z budovy přímo na zem. Nosník přijímá a přenáší zátěž v jednom bodě, ale dále je vystaven stálému tlaku. Proto musí být sloupy, které stojí nosnících, umístěny v pravidelných rozestupech.

4. Základová deska

4.1. Kdy se používá základová deska?

Donedávna se pro menší obytné stavby volil výhradně základový pás, ale v poslední době mu konkuruje základová deska. Provádí téměř vždy, pokud jde o větší, náročnější objekty. Většinou se používá na špatně únosných pozemcích, ale kvůli zjednodušení práce se v poslední době instaluje i na pevných terénech. Základová deska zabraňuje nerovnoměrnému sesednutí objektu, protože snižuje napětí pod základem v důsledku přenosu plošného zatížení. To platí zejména v případě, že půda, na které bude budova stát, je špatně únosná. Takovéto základy jsou tzv. systémovými řešeními, protože spojují tepelnou izolaci, hydroizolaci a nosnou základovou desku do jednoho systému. Deska tak v zásadě umožňuje i stavbu bez tepelných mostů na spojích základů a stěn.

4.2. Základová deska - provedení

Základová deska na rozdíl od hlubinných a pásových základů vyžaduje mělčí výkopy a forma pro ní je mnohem jednodušší. Základová deska je vždy železobetonová, ale v průřezu může mít různé tloušťky, podle toho, co se nad ní bude stavět. Pro menší objekty se zpravidla vyrábí deska jednotné tloušťky po celé ploše. Rozměry základové desky musí zohledňovat zatížení základu, únosnost zeminy a kvalitu betonu.

4.3. Izolace základové desky

Pokud se jedná o nízkoenergetickou stavbu, doporučuje se vždy základová deska. Poskytuje totiž velmi dobrou tepelnou ochranu, bez tepelných mostů. V poslední době se základová deska stále častěji montuje přes tepelnou izolaci a takové provedení vykazuje četné výhody.

5. Piloty

Tento druh hlubinných základů se používá tam, kde je nosná půda velice špatná. Takovým příkladem jsou bažinaté nebo písčité terény, kde se základy musí dostat na „zdravý“, pevný, nosný podklad.

Projektanti se mohou rozhodnout pro betonové, dřevěné, ocelové nebo štěrkové piloty. Volba typu závisí na hloubce, ve které se nachází nosná zemina, únosnosti půdy, velikosti budovy, hospodárnosti, dostupné technologii, nosných charakteristikách atd.

Piloty se podle způsobu namáhání dělí na tlačené, tahové, ohýbané a ty s tzv. „vzpěrným tlakem“. Podle způsobu přenosu zatížení se dělí na opřené, plovoucí a vetknuté. Typ piloty navrhuje architekt, jejich únosnost však musí prověřit statik

Pokud se rozhodnete položit základy, můžete nás kontaktovat také na DaiBau.cz. Na našich stránkách naleznete další rady a tipy související s tímto tématem, ale také architektky a stavitele, se kterými spolupracujeme a kteří na vaši poptávku odpoví vhodnou nabídkou.

Informace o ceně si můžete prohlédnout v naší kalkulačce.

Váš tým

DaiBau.cz