1. Základy a základová deska - co potřebujete vědět?

Celá konstrukce budovy, kterou budeme stavět, musí stát na pevných základech. Typ základu, který si vybereme, závisí zejména na vlastnostech půdy, na které budeme stavět, a na tom, jaké energetické účinnosti domu chceme dosáhnout. Při stavbě rodinných domů se investoři stále většinou rozhodují pro základový pás, ale díky novým stavebním technologiím (montované domy, pasivní domy) je pomalu dohání výběr základové desky. Řešení týkající se typu základu obvykle navrhuje architekt. Výpočet únosnosti a konečné rozhodnutí provede stavební inženýr resp. statik.

1.1 Složení půdy

Ještě před výkopem je nutné zkontrolovat, zda na místě nejsou nějaká zařízení (elektřina, obecní voda, kanalizace...), která nesmí být poškozena. Před začátkem prací je také nutné dobře znát okolní terén a vlastnosti půdy. Výkop narušuje přirozenou rovnováhu půdy a může způsobit její nestabilitu. Složení půdy také významně ovlivňuje výběr stavebních strojů pro provedení.

1.2 Základ nebo základová deska?

Tato volba je významně ovlivněna složením a nosností půdy. Když má půda dobrou únosnost, můžeme se rozhodnout pro jednu z verzí základů (pás, patka, rošt), ale je také nutné věnovat pozornost hloubce  (50-100 cm). Pokud máme půdu s nižší únosností, je rozumnější zvolit základní desku kvůli výrazně nižším kontaktním tlakům.

1.3 Zlepšení vlastností půdy

Dnes existují různé postupy, které lze použít ke zvýšení únosnosti terénu. Půda může být např. mechanicky stlačena a zhutněna. Nevhodné půdy mohou být odstraněny a vyměněny lepšími, hladiny podzemní vody mohou být sníženy, půda může být obohacena kamínky... Pokud existuje riziko proklouznutí povrchových vrstev, jediným řešením je hlubinný základ jako je pilot nebo kerson.

1.4 Hydroizolace základů

Všechny základy, bez ohledu na hladinu podzemní vody, musí být chráněny hydroizolací. Probíhá pod celou základovou deskou nebo podkladným  betonem. V případě základového pásu se nachází nad betonem. Je důležité, aby hydroizolace byla souvislá a nebyla nikde přerušena - pouze tak lze stoprocentně zabránit vniknutí vody do budovy. Častou konstrukční chybou  je nedostatečně kompaktní spára mezi vodorovnou a svislou hydroizolací a někdy dokonce přerušená spára, která způsobí pronikání vlhkosti pod a nad konstrukci budovy. I samotná hydroizolace musí být dostatečně chráněna proti poškození, ke kterému může dojít při zasypání terénu po výstavbě nebo při pozdějším přirozeném pohybu terénu. Kromě hydroizolace je nutné provést odvodnění kolem základů, které umožní volný odtok podzemní vody kolem budovy.

2. Dodavatelé

Odborníci varují, že situace na staveništi musí být neustále pečlivě sledována a všechna důležitá rozhodnutí musí být učiněna po konzultaci s odborníkem, protože chyby v počátečních fázích mohou mít zcela zásadní vliv na celou budovu a pozdější život v ní.

3. Typy základů a základových desek

Obecně se základy dělí na plošné a hlubinné a podle geometrického tvaru na pásy, rošty, patky a základové desky. V případě plošných základů se zatížení z budovy přenáší do horních vrstev půdy, zatímco v případě hlubinných základů tlak prochází piloty, studnami atd. hlouběji do nosných zemin.

3.1 Patkové základy

V případě patkových základů se zatížení přenáší z budovy na nosnou půdu. Používají se v případě, že nosnou konstrukcí budovy jsou sloupy a jiné stavební prvky, jako jsou schody, komíny apod. Podmínkou pro tyto základy je stabilní a pevná půda a nedávají možnost nerovnoměrného poklesu. Na stavbě se na dobře připravený a vyrovnaný podklad ve stavební jámě nalijí patkové základy. Po naplnění jámy se sloupy umístí na základy a upevní se svislou výztuží nebo ocelovými deskami. Můžeme také vytvořit díru, do které následně vložíme prefabrikované sloupy, popř. lze vytvořit duté základy, které se po vložení sloupů vyplní betonem.

3.2 Základový pás

V případě základového pásu se zatížení z lineárních konstrukčních prvků budovy (zdi) přenáší na zem ve svislém a příčném směru. Jsou vyrobeny z podélné výztuže a betonu. Úkolem výztuže je zvýšit pevnost a zabránit praskání základu, ke kterému může dojít, pokud se půda nerovnoměrně usadí.

3.3 Základová deska

Pro větší a náročnější zařízení se obvykle vyrábí základová deska. Tento typ základů se stále více používá při stavbě rodinných domů, zejména je-li stavební pozemek nestabilní. U základové desky zabraňujeme nerovnoměrnému usazování budovy, protože snižujeme tlak pod základem.

Základová deska může být vyrobena v různých tloušťkách v průřezu. U rodinných domů se obvykle vyrábí jedna deska. Při dimenzování základů a základových desek je třeba vzít v úvahu zatížení budovy, nosnost podlahy a značku betonu.

3.4 Piloty

V případě velmi špatných nosných půd je zapotřebí vytvořit hlubinný základ, pomocí kterého dosáhneme pevnějších vrstev terénu. Takovými špatně nosnými půdami jsou například půdy s vysokým obsahem jílu. Hlubinné základy se provádějí pomocí pilotů které mohou být vyrobeny ze dřeva, oceli nebo jiných materiálů. Volba závisí na různých faktorech, jako jsou hloubka nosné půdy, velikost budovy, dostupné stavební stroje atd.

4. Postup výroby základové desky

4.1 Projekt

Stejně jako u jakékoli jiné stavby potřebujeme projekt i na provedení základové desky. Projekt je vypracován na základě dříve zadané geotechnické zprávy a obsahuje několik různých plánů. Prvním je architektonický plán základové desky, ze kterého musí být patrné rozměry desky, stejně jako tloušťky a typy všech vrstev pod deskou, od tepelné izolace až do hydroizolaci. Součástí projektu jsou také plány armatury a plány veškeré instalace. Musí být přiložen soupis stavebních a řemeslných prací a materiálů. Jsou vyrobeny výhradně pro konkrétní budovu, s přihlédnutím ke zvláštnostem terénu, na kterém bude postaven, a dalším konkrétním podmínkám v dané lokalitě jako je množství srážek nebo sněhu. Je velmi důležité, aby byl plán průniků do desky vytvořen co nejpřesněji s přesnými polohami průniků, velikostí ochranných trubek a míst výstupů. Je také důležité, aby byl plán základové desky koordinován s ostatními částmi stavby zařízení.

4.2 Nahlášení a uspořádání staveniště

Před zahájením prací zajistí stavební dozor nahlášení staveniště a všech účastníků stavby. Místo stavby musí být označeno informační tabulí a oploceno stavebním plotem. Na základě projektu pro získání stavebního povolení provede geodet vytyčení kolíků, ze kterého lze rozpoznat polohu a výšku budovy. Před zahájením výkopu je také nutné namontovat stavební profily.

4.3 Výkop

Poté, co geodet provede měření, začíná výkop. Po vyčištění terénu se provede výkop do hloubky uvedené v plánu. V případě špatné únosnosti terénu se provádí hlubší výkop k tvrdšímu povrchu. Půda z výkopu (pokud není nutná pro další terénní práce) je odvezena na příslušnou skládku. Může být rovnoměrně rozložena na zbytku pozemku, kde plánujete založit zahradu nebo trávník.

4.4 Příprava podkladu pro základovou desku

Aby byla další práce jednodušší a přesnější, musí být podklad základové jámy dobře vyrovnán. Vyrovnávání není nutné, pokud je terén dostatečně pevný a výkop byl proveden přesně. Podklad je možné upravit zeminou a na obtížnějším terénu se aplikuje pískový tampon. Podklad musí mít mírný pokles, který je určen k odvodu vody zpod základové desky.

4.5 Instalace

Ve spodní části základové jámy jsou před provedením izolace položeny a zabetonovány ochranné trubky pro instalace, které je chrání před tlakem hmotnosti budovy.

4.6 Vertikální průniky

Instalace, které byly provedeny vodorovně pod základovou deskou, musí být poté provedeny svisle do budovy na konkrétních místech předem určených projektantem. Je velmi důležité přesně určit typ instalace a polohu svislého průniku, protože následné změny obvykle nejsou možné.

4.7 Odvodnění

Při správně provedené drenáži se dešťová a podzemní voda bez problémů odvádí podél budovy. Způsob odvodnění závisí na vlastnostech terénu a tvaru výkopu. Vždy je však vytvořen šikmý žlab pro sběr drenážní vody, přidají se drenážní trubky, drenážní plsti a sběrné šachty. Odtoková voda je odváděna do veřejné kanalizace.

4.8 Stavební plsť

Stavební plsť je položena po celé podlahové ploše. Jeho úkolem je oddělit vrstvu tepelné izolace z pěnového skla od země a současně umožnit průchod vody a plynů ze země, včetně nebezpečného radonu.

4.9 Tepelná izolace základů

Pod základovou deskou musí být umístěna tepelná izolace. Nejvhodnější je ta, vyrobena z pěnového skla. Má totiž vynikající tepelně-izolační, tlakové a anti-seismické vlastnosti a další důležité charakteristiky. Instaluje se rychle a snadno do stlačené vrstvy o tloušťce 20-30 cm.

4.10 Beton

Na tepelně izolační tampon se umístí fólie, jejímž účelem je oddělit tepelnou izolaci od betonu a zabránit pronikání cementového mléka do izolační vrstvy. Poté do bednění, které je provedeno po obvodu, nalijeme beton a vyrovnáme ho. To je důležité, aby byla hydroizolace provedena co nejjednodušeji.

4.11 Hydroizolace základů

Hydroizolace se pokládá na vrstvu betonu, aby se zabránilo pronikání vlhkosti a vody do základové desky a dále do budovy. Nedoporučuje se provádět hydroizolaci nad základovou deskou z důvodu řady průniků, které by hydroizolaci mohli prorazit. Prostřednictvím těchto mezer by mohla vlhkost a voda prosakovat do budovy a mimo jiné způsobit poškození konstrukce, zejména pokud je dřevěná.

4.12 Železobetonová základová deska

Výroba železobetonové základové desky začíná přesným umístěním bednění, které musí odpovídat architektonickému plánu. Podle plánu výztuže se potom do bednění vloží výztuž a zalije se betonem. Horní povrch desky je vyrovnán a vyhlazen. Volitelně je také možné zhotovit o něco širší bednění základové desky, aby se vložila obvodová tepelná izolace samotné desky.

4.13 Obvodová tepelná izolace

Jak již bylo zmíněno, obvodová tepelná izolace základové desky může být provedena již v počáteční fázi, ale je také možné ji přidat později lepením. V tomto případě je nutné předem přesně určit tloušťku izolace, aby ji bylo možné spojit s hydroizolací samotné budovy.

4.14 Uzemnění základové desky

Uzemnění musí být spojeno s vyztužením budovy.