1. Pojem energeticky úsporný dům
Koncepce nízkoenergetického domu vychází z několika východisek. Těmi jsou v zásadě využití lokality, klimatu a obnovitelných zdrojů energie (OZE) jako jsou slunce, vítr, voda a půda. Cílem stavění podle těchto zásad je snížení spotřeby energie a emisí skleníkových plynů.
1.1 Komponenty nízkoenergetického domu
Velkou roli hraje orientace a tvar domu, obálka budovy, tepelná izolace, vzduchotěsnost, konstrukce domu bez tepelných mostů, zasklení, stínění, konstrukční systém a použité stavební materiály.
1.2 Aktivní technické systémy pro nízkoenergetické domy a budovy
Koncepce nízkoenergetického domu zahrnuje aktivní technické systémy pro ohřev vody a vzduchu, technické systémy pro větrání, osvětlení, výrobu elektřiny a různá další zařízení (spotřebiče). Způsob provozu nízkoenergetického domu úzce souvisí s životním postojem a chováním jeho obyvatel.
2. Nízkoenergetický standard domu
Aby mohly být budovy zařazeny do nízkoenergetické třídy, musí splňovat určité podmínky definované nízkoenergetickým standardem. Horní hranice nízkoenergetického standardu je tedy 50 kWh/m2a měrného tepla potřebného k vytápění budovy (Qnh) po dobu jednoho roku. Limit tohoto standardu je v souladu s mezinárodní normou.
2.1. Ukazatele spotřeby energie v obytných budovách
Měrné roční teplo potřebné k vytápění budov (Qnh) je jedním z hlavních ukazatelů spotřeby energie. Mezi ukazatele spotřeby energie v budovách patří roční měrná energie potřebná na chlazení a měrná energie dodaná na provoz budovy, která zahrnuje energii na vytápění (kapalná a plynná paliva, biomasa), energii na přípravu teplé vody (kapalná a plynná paliva, elektřina, biomasa nebo solární kolektory), elektřinu pro domácnost (domácí spotřebiče a osvětlení), energii pro chlazení budov a energii pro provoz pomocných aktivních technických systémů (tepelná čerpadla, ventilační systém, čerpadla pro cirkulaci teplé vody, čerpadla pro solární systémy, kotle atd.). Kromě všech výše uvedených energií spotřebovaných na provoz budovy jsou do ukazatelů spotřeby energie zahrnuty i emise CO2.
2.2. Rozdělení staveb podle energetické náročnosti
Podle měrné roční měrné dodané energie (Qnh) jsou budovy rozděleny do různých nízkoenergetických tříd.
Třída C
Třída C zahrnuje budovy, které splňují minimální požadavky na nízkoenergetické domy. Obvykle se jedná o klasické panelové domy s moderními okny a dveřmi, vytápěním plynovým kotlem a bez centrálního větracího systému. Měrná roční potřeba energie na vytápění je 35 až 50 kWh/m2a.
Třída B2
Třída B2 zahrnuje nízkoenergetické domy v pravém slova smyslu, které mají vylepšenou obálku budovy. Vzhledem k tomu se měrná roční potřeba energie na vytápění pohybuje mezi 25 a 35 kWh/m2a.
Třída B1
Třída B1 zahrnuje lepší nízkoenergetické domy se zlepšenou izolací obálky budovy, vytápěním tepelným čerpadlem a větráním s rekuperací tepla. Měrná roční potřeba energie na vytápění budovy je 15 až 25 kWh/m2a.
Třída A2
Třída A2 zahrnuje tzv. pasivní domy s lepší izolací, vytápěním tepelným čerpadlem a větráním s rekuperací tepla. Měrná roční potřeba energie na vytápění budovy je 10 až 15 kWh/m2a.
Třída A1
Nejnižší energetická třída A1 zahrnuje budovy s velmi nízkou spotřebou energie, které obsahují dodatečné zlepšení izolace obálky budovy, lepší okna a dveře, vytápění tepelným čerpadlem a větrání s rekuperací tepla. Měrná roční potřeba energie na vytápění budovy je 10 kWh/m2a nebo méně.
3. Tepelné toky
Nakonec je z hlediska energetické náročnosti domu nutné zmínit tepelné toky, které se v budově vyskytují a ovlivňují celkovou spotřebu energie. Patří mezi ně tepelné ztráty prostupem (Qt), tepelné ztráty větráním (Qv), ale také solární zisky (Qs). Na spotřebě energie se podílí také vnitřní vybavení a spotřebiče (Qi).
Pokud se rozhodnete pro stavění nízkoenergetického domu, můžete nás také kontaktovat na DaiBau.cz. Na našich stránkách najdete další tipy související s tímto tématem, ale také dodavatele, se kterými spolupracujeme a kteří na vaši poptávku odpoví vhodnou nabídkou.
Informace o cenách najdete v našem ceníku řemesel.