Hydroizolace ploché střechy a bazénu

Hydroizolace ploché střechy je důležitá!

Vývoj plochých střech v Československu začal v 60. letech 20. století. Samotný vývoj byl do značné míry spojen s objevením stavebních materiálů, které takovou výstavbu umožnily. V současné době je trend plochých střech ještě výraznější, a to i v souvislosti s rozvojem tzv. zelených střech (ploch osázených vegetací).

Protože se na plochých střechách zachycuje sníh a dešťová voda, je nejdůležitějším prvkem plochých střech hydroizolační vrstva. Hydroizolace používané na plochých střechách se dělí na tzv. povlakové (asfaltové pásy nebo PVC fólie) a stěrkové (např. tekutá lepenka). Nejmodernějším typem hydroizolačních vrstev je stříkaná nebo lakovaná polyurea a silikonová izolace.

Střecha je konečnou, horní částí budovy a je ovlivňována vlhkostí shora i zdola a také teplotními, mechanickými a různými speciálními vlivy. Vlhkost působící shora je výsledkem atmosférických srážek. Proniká trhlinami v poškozené hydroizolační vrstvě, proniká do spodních vrstev ploché střechy a zůstává jako zachycená vlhkost, která má devastující účinek. Vlhkost, která působí na střešní plášť zespodu může způsobit poškození parozábrany a nepříznivě ovlivnit další vrstvy. Zvláštní vlivy jsou ty, které způsobují přirozené stárnutí hydroizolačních fólií - škodlivé UV záření, plyny, prach, nečistoty, řasy, humus, které srážením a odlupováním vedou k tvorbě trhlin, usazování a sedání semen, které vedou k prorůstání kořenů přes hydroizolační fólii...

Konstrukční řešení

Kvalitní zpracování začíná dobrým designem. Nejinak je tomu i v případě hydroizolace plochých střech. Při výběru hydroizolačního systému musíme zohlednit skladbu podkladních prvků, sklon střechy, klimatické podmínky a účel střechy. Musí být vyřešeny odtoky a detaily týkající se odvodu vody, různých prostupů hydroizolací, dutin, spojů mezi vodorovnou a svislou hydroizolací, hromosvodů atd.

Hydroizolace bitumenovými a polymer-bitumenovými pásy

Hydroizolace plochých střech závisí na typu a kvalitě konstrukční desky, sklonu, typu a počtu detailů, trvanlivosti zvolených materiálů, provozních požadavcích a klimatických podmínkách. Pokud ve skladbě podkladu není tepelná izolace, ovlivňuje volbu systému také relativní vlhkost v místnosti. Polymer-bitumenové a asfaltové pásy jako materiál pro hydroizolaci plochých střech mají stále výhodu oproti hydroizolaci syntetickými a elastomerovými pásy.

Donedávna se bitumen používal téměř výhradně pro hydroizolaci plochých střech. Jako poslední vrstva se obvykle pokládal beton. Často se používal pouze asfalt bez dalších vrstev. Bylo však zjištěno, že asfalt je strukturně citlivý na přirozené teplotní cykly - v horku dosahuje bodu tání a v chladu křehne. Písčité podloží se ukázalo jako nevhodné také proto, že ovlivňuje růst plevelů, jejichž kořeny ničí asfalt.

Instalace bitumenového pásu na plochou střechu

Moderní pásy jsou oproti těm tradičním značně vylepšené a instalují se většinou jako dvouvrstvé systémy. Spojení hydroizolačního systému s podkladem se provádí lepením. To závisí především na typu a složení podkladu, ale také na jeho sklonu. Lepí se pomocí 10 cm širokých spojů, žárového asfaltového nátěru nebo svařováním. Pokud je třeba systém zajistit proti větru, je mechanicky připevněn k podkladu z ocelového trapézového plechu nebo dřeva.

Hydroizolace plochých střech na bázi uhlovodíků, tj. bitumenové a polymer-bitumenové systémy, se používají pro šikmé a nešikmé ploché střechy se sklonem 0,5% a 8%.

Hydroizolace ze syntetických a elastomerových pásů

Vývoj technologií při výrobě hydroizolací pro ploché střechy vedl ke vzniku nových materiálů, takže se objevily jednovrstvé střešní fólie. Většinou se jedná o tenké materiály ze syntetické pryže nebo plastu. Vyrábí se v rolích v černé nebo tmavě šedé metalické barvě. Systém je odolný vůči všem typům srážek a UV záření, kyselým dešťům a ptačímu trusu a velmi dobře odolává i velkým teplotním výkyvům. Je to také materiál šetrný k životnímu prostředí a zdravotně nezávadný, protože neobsahuje žádné karcinogenní složky.

Podle základních surovin pro výrobu syntetických a elastomerních střešních hydroizolačních fólií a jejich chování při změnách teplot lze rozlišit dvě skupiny:

- termoplastické fólie (PVC, PIB, CPE, EVA, PE, PO atd.)

- elastomerové fólie (CSM, EPDM atd.)

Přídavek změkčovadel ovlivňuje jejich kvalitu a různé fyzikální a mechanické vlastnosti. Výsledkem jsou materiály odolné vůči UV záření, mikroorganismům, pronikání kořenů, agresivním látkám, ohni atd. To vede ke stále častějšímu používání PVC pásů pro hydroizolaci plochých střech.

Typy syntetických membrán

Na trhu jsou k mání standardní homogenní pásy bez výztuže, stejně jako pásy vyztužené uprostřed nebo na vnější straně, se změněnými fyzikálně-mechanickými a reologickými vlastnostmi. Ke zpevnění pásů se používají skleněná vlákna, syntetická plsť a tkaniny (nylon, polypropylen...), jakož i kovové nitě, fólie, azbest a polyesterová plsť.

V praxi se nejčastěji používají polyisobutylenové pásy. Hojně se používá také polyvinylchlorid, který se vyrábí se sníženou tuhostí nebo zvýšenou plasticitou (PVC-P). Vyrábějí se také polyvinylchloridové pásy, které jsou odolné vůči asfaltu a ropným produktům.

Montáž PVC-P fólie na plochou střechu

Možnost použití syntetické pryže je novější a má několik významných vylepšení oproti materiálu na bázi PVC. Základní surovinou těchto desek je termoplastický polyolefin nebo varianta polypropylenu. Je určena k použití jako dokončovací membrána, takže je odolná vůči všem povětrnostním vlivům, agresivním chemikáliím, mikroorganismům a větru. Tyto membrány mají vysokou rozměrovou a termodynamickou stabilitu a vysokou odolnost vůči tahovým silám. Vyrábějí se ve dvou barvách, reflexní šedé nebo bílé, aby lépe odrážely přebytečnou sluneční energii. Tímto způsobem se "studená střecha" stává ideálním řešením i pro obytné budovy.

Způsob použití syntetických membrán

Hydroizolace pomocí syntetických pásů se obvykle provádí jako jednovrstvá membrána s přesahem pásů 5 cm. To zajišťuje vodotěsnost spojů, odolnost proti mechanickému zatížení, povětrnostním vlivům a stárnutí, zvýšenou požární odolnost a odolnost proti nárazům větru.

Při opravě stávající ploché střechy s jednovrstvou fólií obvykle není nutné odstraňovat stávající staré vrstvy, pokud je tepelná izolace ve vyhovujícím stavu. Tím se práce urychlí a zlevní. Membrány mají nízkou hmotnost na metr čtvereční plochy, takže nevyvíjejí téměř žádný tlak na střešní konstrukci.

Svařování spojů dvou syntetických hydroizolačních membrán

Hydroizolace může být kombinací syntetických a asfaltových pásů. Pásy jsou spojeny asfaltem, proto se obvykle vyrábějí syntetické pásy odolné proti asfaltu. Příkladem kvalitního střešního hydroizolačního systému je systém termoplastických polyisobutylenových pásů. V kombinaci s uhlovodíkovými pásy se pro kvalitní provedení detailů používají také tekuté syntetické a asfaltové materiály ve formě nátěrů.

Bezešvá hydroizolace syntetickými povlaky

Bezešvé střešní systémy zahrnují kombinace syntetických a bitumenových materiálů ve formě povlaků. Jsou na bázi bitumenu, polyuretanu, polyethylenu, vinylového kopolymeru, polyisobutylenu, silikonu apod.

Bezešvá střešní hydroizolace se vyrábí ze syntetických materiálů, které se na místě suší nebo polymerizují. Na trhliny v podkladu a v rozích se aplikuje výztuž (síťovina, plsť apod.).

Z tekutých syntetických nátěrů se používá jednosložkový polyuretan se silnou ochranou. První z nich se používá u nových i starých budov pro stavbu střešní hydroizolace na střechách se sklonem nad 1% s povinnou těžkou ochrannou konstrukcí. Lze ji použít i na detaily, ať už se jedná o hydroizolaci střechy provedenou rovněž tímto nátěrem nebo bitumenovými pásy, a používá se i na hydroizolaci v mokrých uzlech. Tekutý hydroizolační systém pro pochozí střechy je jednosložkový polyuretanový nátěr, který je odolný proti UV záření, opotřebení a mechanickému poškození. Hodí se také pro detailní údržbu. Střešní plochy ošetřené tímto hydroizolačním systémem lze dokončit povrchovou úpravou.

Údržba plochých střech

Poškození plochých střech může být způsobeno špatně navrženými a provedenými konstrukcemi, zatížením střešní krytiny, nevhodnou volbou hydroizolace a špatně provedenými vrstvami střechy. Škody způsobené přírodními katastrofami jsou zpravidla nepředvídatelné, ale existují i takové, které lze předvídat a včas jim zabránit. Proto je nutná pravidelná údržba plochých střech, která zahrnuje kontroly a opravy, jakož i včasné opravy vzniklých škod. Střecha by se měla kontrolovat alespoň dvakrát ročně.

Bez ohledu na to, zda je plochá střecha pochozí či nikoli, je třeba ji udržovat v čistotě. Je třeba dbát na to, aby se zabránilo růstu rostlin. Odtoky, žlaby a okapy je třeba pravidelně čistit od listí a jiných nečistot. Plochá střecha by měla být používána k účelu, ke kterému je určena, a měla by být navržena tak, aby se zabránilo mechanickému a jinému poškození. V případě nepochůzných střech je pohyb povolen pouze pro účely údržby. Při odklízení sněhu je třeba dbát na to, aby nedošlo k mechanickému poškození hydroizolace!

Jako hydroizolační materiály se používají polymerní pásky a membrány, jakož i syntetické a elastomerové pásky. Všechny tyto materiály jsou vyráběny tak, aby měly vynikající fyzikálně-mechanické vlastnosti, odolnost proti vodě a různým vlivům, jako je klima, nebezpečí mikroorganismů, prevence prorůstání kořenů… 

Hydroizolace bazénu

Většina majitelů rodinných domů nebo chat postavených ve skrytých zákoutích sní o tom, že si na svém pozemku postaví bazén. Je důležitý správný výběr místa, doporučuje se takové s co největším množstvím slunečního svitu. Bazén bez speciální ochrany proti vodě velmi rychle přestane být funkční. Jak správně provést hydroizolaci?

Existují dva typy hydroizolace bazénů: vnější a vnitřní

Vnější hydroizolace se používá v případech, kdy je stavení ohroženo spodní vodou, což se nestává tak často. Ve většině případů jsou bazény instalovány nad hladinou podzemní vody a vnější hydroizolace není nutná. Používá se pouze v případě, že se předpokládá přímý kontakt podzemní vody s betonem. Porézní materiál snadno absorbuje vlhkost, která ničí kování, vnitřní hydroizolaci a deformuje celý bazén. Nejúčinnějším způsobem vnější ochrany proti vodě je v takovém případě instalace bentonitových rohoží, které jsou vyrobeny na bázi jílů přírodního původu.

Vnitřní hydroizolace je nezbytná pro všechny typy bazénů. Chrání bazén před škodlivými účinky vlhkosti, zabraňuje úniku vody a je bariérou proti korozi. Kvalitní izolace musí splňovat několik požadavků: odolnost proti praskání a trhání do 3mm, malá šířka a pružnost hydroizolační vrstvy, vysoká přilnavost k povrchu, dobrá odolnost proti vodě, schopnost odolávat dynamickému a hydrostatickému zatížení, respektování ekologických norem, potlačení mikroorganismů.

Zvolená izolace musí odpovídat typu povrchové úpravy

Kvalitní hydroizolaci bazénu lze provést několika způsoby. Každý z nich má určité výhody a nevýhody. Jednou z možností jsou materiály na bázi cementu, dalšími jsou izolace proti pronikání do betonového obsypu, izolace z PVC fólie, použití tekuté pryže, tekutého skla nebo latexové membrány.

Které hydroizolaci dát přednost?

Při výběru hydroizolačního materiálu pro váš bazén doporučujeme vyslechnout názor odborníků. Podle většiny z nich jsou nejméně optimální penetrační a cementové hydroizolace, které se vyznačují nízkou pružností, nejsou odolné proti vzniku trhlin a nevydrží silné dynamické a hydrostatické zatížení. Nejlepším výsledkem bude použití tekuté pryže, PVC fólie nebo fólie. Tyto materiály splňují všechny moderní požadavky a poskytují bazénu nejúčinnější hydroizolaci.

Pokud se rozhodnete pro hydroizolaci ploché střechy, můžete nás také kontaktovat na DaiBau.cz. Na našich stránkách najdete další tipy související s tímto tématem, ale také dodavatele, se kterými spolupracujeme a kteří na vaši poptávku odpoví vhodnou nabídkou.

Informace o ceně si můžete prohlédnout v našem ceníku řemesel.

Váš tým,

DaiBau.cz