1. Hydroizolace plochých střech - co potřebujete vědět?

1.1. Proč je hydroizolace plochých střech důležitá?

Hydroizolace je jistě jedním z nejdůležitějších konstrukčních prvků každé střechy. Jak již název napovídá, hydroizolace chrání stavbu před pronikáním vody a z toho vyplývajícími škodami, které se obtížně opravují a mohou být velmi drahé. Odvodnění z šikmých střech je daleko snazší, jednak proto, že z nich dešťová voda stéká sama, jednak proto, že zde není místo, kde by se mohla déle zdržovat. U plochých střech tomu tak není, a hydroizolace je tak o to důležitější. Dnes existuje mnoho různých typů materiálů, které střechu chrání, a existuje též několik způsobů instalace. Který model práce bude uplatněn a co se bude provádět, je určeno na základě struktury, tedy konstrukce samotné střechy.

1.2. Voda je nepřítelem každé konstrukce

I když tvrzení z tohoto titulku může znít trochu nadneseně, je to vlastně pravda. Voda dříve nebo později může proniknout do nejhlubších vrstev každé budovy, kde může způsobit vskutku velké, nenapravitelné škody. Pokud je konstrukce dřevěná, začne hnít, a pokud se jedná o železobetonovou desku (jako u většiny plochých střech), ocelová výztuž uvnitř postupně koroduje. To vše vede k pomalému chátrání nosných prvků a v nejhorším případě následuje zřícení celé konstrukce nebo její části. Znáte jistě přísloví: tichá voda břehy mele… platí i pro budovy.

1.3. Důležité je také kvalitní odvodnění

Ani vynikající hydroizolace ploché střechy není sama o sobě dostačující, pokud není provedeno správné odvodnění. Ploché střechy je možné odvodnit buď jako sedlovou střechu - tedy k jedné straně okapem, nebo častěji vtokem v ploše střechy. Dešťová voda musí každopádně stékat rovnou do odvodňovacího systému. To je důvod, proč žádná plochá střecha vlastně není 100% plochá, ale vždy je provedena pod úhlem 2-3 stupňů. To samozřejmě nelze vidět pouhým okem, ale i takto malý sklon je při odvádění vody účinný. Drenážní systém se skládá ze svislých a příčných drenážních trubek a vpustí, někdy s "rukávy" v místě průniku, vhodných pro všechny hydroizolační materiály.

2. Hydroizolační materiály plochých střech

2.1. S pokrokem technologie se mění i výběr materiálů

Ještě před deseti lety si mnozí lidé mysleli, že hydroizolaci plochých střech lze provádět výhradně bitumenem. Dnes je díky pokroku v technologii k dispozici mnoho nových materiálů. Bitumen je však stále mimořádně účinný a oblíbený. Vyrábí se ve formě membránových pásů a nátěrů. Používá se dokonce k izolaci celých budov. Kromě surového bitumenu existují také membrány a fólie z umělých materiálů jako jsou PVC, FPO, PIB nebo EPDM.

2.2. Asfaltové pásy

Nejčastější volbou hydroizolace jsou stále tzv. bitumenové / živičné pásy. Hydroizolace těmito pásy je vhodná zejména pro větší nepoužívané střešní plochy, kde nelze hydroizolaci dodatečně zakrýt a chránit, takže jsou zcela vystaveny slunci a přehřívají se. Existují však některé velmi důležité rozdíly - dřívější a současné bitumeny se drasticky liší. Bitumenové hydroizolace jsou nyní obohaceny o vrstvu elastomerů, které výrazně přispívají k odolnosti vůči nízkým i vysokým teplotám a UV záření. Stavební hydroizolace se obvykle skládá ze samolepících pásek nebo těch, které jsou přivařeny k podkladu. Obvykle se bitumenové pásy pokládají ve dvou vrstvách s odstupem asi deseti centimetrů.

Nové bitumenové pásy mají uprostřed jakési podpěry či vložky, které zajistí dokonalé utěsnění a to, že kořeny rostlin na zelených střechách nemohou proniknout přes hydroizolaci k tepelné izolaci a dále pak ke konstrukci. Samotné bitumenové pásy se dnes celkem snadno instalují a jsou zdravotně nezávadné. Hydroizolace ploché střechy je díky dvojité vrstvě extrémně odolná a trvanlivá.

Asfaltové pásy (a fólie), jsou složeny z vložky, která je oboustranně potažena asfaltovou hmotou. Typ aplikace je určen složením pásu. Kvalita a tloušťka bitumenové hmoty dává trvanlivost a ve skutečnosti činí pásy odolnými vůči teplotním změnám a vlivům prostředí. Protože se liší kvalitou, volí se v závislosti na typu střechy a předpokládané životnosti. Nejlepší hydroizolaci ploché střechy zabezpečí pásy, jejichž základ tvoří polyester, díky čemuž je lepší jejich stabilita a také odolnost proti smršťování materiálu.

2.3. Bitumenové pásy se skelnou tkaninou

Speciální, vylepšené bitumenové pásy, jsou ty s vyztužením skelnou tkaninou. Skelná tkanina dodává hydroizolačnímu pásu vynikající mechanické vlastnosti, rozměrovou stálost a vysokou pevnost v tahu a činí jej odolnějším vůči vysokým teplotám a jejich náhlým změnám. Skelná vlákna v látce slouží jako dodatečná výztuž, takže se stane pevnější a odolnější a je schopna bez problémů odolávat velkým silám.

2.4. Syntetické fólie - PVC, EPDM, FPO, TPO

Novým typem hydroizolace plochých střech, který je na trhu stále oblíbenější, je syntetická fólie. Syntetické fólie jsou užitečné pro šikmé i ploché střechy a lze je použít pro novostavby, renovace nebo adaptace. Výhodou syntetických fólií je, že je lze umístit na jakýkoli povrch a jsou k dispozici v rolích, což usnadňuje instalaci a přepravu. Tyto fólie jsou založeny na materiálech PVC, FPO (flexibilní polyolefin) a EVA / EBA. Každý materiál má své výhody a nevýhody, takže rozhodnutí, který z nich použít, je nejlépe nechat na profesionálech. Rozdíly jsou minimální, proto doporučujeme si s tím příliš nelámat hlavu a důvěřovat odborníkům.

Největší výhodou syntetických fólií oproti bitumenovým pásům je množství použitého materiálu. Na stejný povrch je totiž použito dvakrát méně fólie než pásu. Další výhodou je, že fólie je pružnější, takže se snadno přizpůsobí i těm nejneobvyklejším tvarům střech. Je ohnivzdorná a esteticky žádoucí, protože kontakty jsou sotva viditelné. V neposlední řadě se syntetické fólie vyznačují dobrou paropropustností.

EPDM membrány byly vyvinuty především pro hydroizolace větších objektů, jako jsou sportovní a průmyslové objekty, méně často se používají pro rodinné domy. EPDM fólie mají speciální strukturu, která je speciálně přizpůsobena zeleným střechám a také umožňuje snadnější instalaci solárních panelů. Tato fólie mimo jiné zakrývá obrovskou budovu francouzské letecké společnosti AIR France. EPDM membrána se snadno instaluje (stejně jako PVC fólie), ale o to více odolává extrémním povětrnostním podmínkám. Během svého trvání vyžaduje jen minimální údržbu.

2.5. Tekutá hydroizolace ploché střechy

Hydroizolace plochých střech ve formě dvousložkové tekuté membrány je nejdražším typem, který se obecně používá pouze na detaily. Je to dáno především cenou - jelikož je velmi drahá, nemá smysl ji používat v místech, kde to není nezbytně nutné. Na většinu plochy střechy stačí bitumenové pásy nebo syntetické fólie, ale u spojů je běžnější potřeba tekuté hydroizolace na bázi PMMA. Je to zkratka pro polymethylmethakrylát sestávající z akrylové pryskyřice. Tekutá hydroizolace je kompatibilní se všemi materiály a dobře přilne ke všem podkladům.

3. Hydroizolace plochých střech - provedení

3.1. Hydroizolace a typ střechy

Pokud chcete, aby vám dům dobře sloužil a vydržel desítky let, bude správná hydroizolace jednou z klíčových věcí. Špatně provedená hydroizolace může způsobit tolik problémů a nákladů navíc, že ​​se zkrátka nevyplatí na ní šetřit. Celou práci tedy rozhodně přenechejte odborníkům. Jak bude provedena, záleží na typu ploché střechy. Pokus si nevíte rady nezoufejte, dodavatel hydroizolace bude vědět, jakou vybrat a jak jí správně nainstalovat.

3.2. Hydroizolace musí být dobře připevněna

Bez ohledu na typ ploché střechy musí být hydroizolace vždy dobře připevněna, ať už mechanicky lepením, kotvením, nebo upevnění štěrkem nebo maltou. Co se bude přes hydroizolaci montovat, záleží především na účelu střechy, tedy na tom zda ​​je pochozí nebo ne.

3.3. Hydroizolace klasické ploché střechy

Klasická plochá střecha je první typ plochých střech, který se objevil na trhu, ale stále je velmi oblíbený. U tohoto druhu se na desku nebo střešní konstrukci položí parozábrana, následuje tepelná izolace, na ni se položí hydroizolace a pak různé další ochranné vrstvy (např. protikořenová bariéra u zelených střech apod.).

Parozábrana je méně známý, ale stejně důležitý prvek každé střechy, jehož úkolem je zabránit pronikání vodních par z místnosti směrem k hydroizolaci, aby se pod ní nesrážely. Pokud je hydroizolace provedena pomocí asfaltových pásů, je v zásadě nutná silnější parozábrana než u hydroizolace ze syntetické fólie, ale i její použití se doporučuje. Ani dobře izolovaná plochá střecha nemůže normálně fungovat, pokud není správně instalována parozábrana! Pokud se zabrání pronikání vody zvenku dovnitř, může se problém objevit i uvnitř samotného domu, kde se vlhkost, která se pohybuje k hydroizolaci, sráží.

3.4. Hydroizolace ploché střechy s obrácenou skladbou

Výhodou dalšího typu - ploché střechy s obrácenou skladbou - je, že hydroizolace je zde velmi dobře chráněna proti tepelnému a mechanickému zatížení. Je to proto, že je umístěna pod tepelnou izolací, která ji chrání. To je samozřejmě možné pouze tehdy, pokud je samotná tepelná izolace odolná proti vlhkosti a vodě. Obrácená plochá střecha musí být izolována izolací XPS, která má tyto vlastnosti.
Vrstvy „obrácené“ ploché střechy se skládají v tomto pořadí: základová deska, hydroizolace (která zároveň funguje jako parozábrana a zachycuje vodní páru), tepelná izolace z extrudovaného polystyrenu (XPS), paropropustná fólie (která umožní průchod vodní páry zachycené náhodně mezi vrstvami). Tepelná izolace nad hydroizolací musí být dostatečně zatížena, aby nedošlo k jejímu nadzvednutí a odfouknutí větrem. Pokud se jedná o nepochozí plochou střechu, použije se k finální ochraně štěrk, pokud se jedná o pochozí střechu, použije se cementový potěr.

3.5. Hydroizolace ploché střechy PLUS

Plochá střecha s obrácenou skladbou narazila na problémy, když se začaly přijímat zákony o výstavbě nízkoenergetických a pasivních domů. Jejím problémem je maximální omezená tloušťka tepelně izolační vrstvy, která se obvykle pohybuje kolem 20 cm namísto 40 cm, které se vyžadují podle dnešních požadavků na energetickou účinnost. V současné době se stále častěji používá plochá střecha PLUS, která kombinuje výhody klasického a obráceného typu ploché střechy. Má všechny vrstvy, které jsou typické pro klasickou plochou střechu, a navíc další, druhou vrstvu tepelné izolace, která zlepšuje tepelnou izolaci a zabraňuje ochlazování hydroizolace.

V případě ploché střechy PLUS jsou jednotlivé vrstvy v následujícím pořadí: stropní konstrukce nebo deska (na které je umístěna parozábrana), tepelná izolace z EPS (expandovaný polystyren), kamenná nebo skelná vlna, hydroizolace, další vrstva tepelné izolace z XPS (extrudovaný polystyren). Tato druhá vrstva je na rozdíl od základní vrstvy vystavena působení vody, proto musí být vyrobena z XPS, který je vodotěsný. Ochranné a dokončovací vrstvy jsou stejného typu jako u výše uvedených plochých střech (štěrk, pokud je plochá střecha nepochozí, potěr, pokud je pochozí).

3.6. Hydroizolace dvojité ploché střechy

Poslední typ ploché střechy je také nejspecifičtější. Jedná se o dvojitou plochou střechu, kde je hydroizolační vrstva stejně jako u systému „PLUS“ umístěna mezi první a druhou vrstvu tepelné izolace. Tento typ střechy nevyžaduje parozábranu, ale kvůli tomu musí být vrstva tepelné izolace nad hydroizolací mnohem silnější než ta pod ní.

4. Časté chyby při instalaci hydroizolace

Jednou z nejčastějších chyb při provádění hydroizolací plochých střech jsou jistě neodborně provedené spoje nebo špatně provedené detaily. Tento problém je běžný zejména u spojů různých materiálů a u spojů oken se střechou nebo podkrovím, u kontaktů na prostupu komína a podobně. Časté chyby pak bývají při výběru samotných materiálů, které jsou buď nekvalitní nebo nevhodné. Zákazníci se z důvodu ceny často rozhodují pro nejlevnější varianty. Vždy je však třeba hledět na větší celek a uvědomit si, že to, co se v jednu chvíli jeví jako lepší řešení (protože je řekněme levnější nebo rychlejší), může z dlouhodobého hlediska způsobit škody, které budou později mnohem dražší a náročnější na opravu. Ostatně mějte na paměti, že vše, co souvisí se stavbou, je investice v dlouhodobém horizontu, která se dělá jednou za několik desítek let a měla by sloužit dvou až tří generacím. Dalším problémem však může být špatná časová koordinace stavebních prací.

5. Opravy poškozené hydroizolace

Nejvíce problémů vám může způsobit výběr špatného nebo nevhodného typu ploché střechy pro konkrétní typologii konstrukce. Musíte si uvědomit, že to následně ovlivňuje celou stavbu včetně hydroizolace. Odpovědnost za výběr správného a vhodného typu ploché střechy i samotných materiálů je samozřejmě na projektantovi, který se musí poradit se dodavatelem, který bude stavbu provádět. Další problém často nastává při instalaci izolace, a ta závisí výhradně na odbornosti a profesionalitě dodavatele. Pokud se hydroizolace ploché střechy chopíte sami, můžete očekávat ještě více problémů a chyb, které se mohou v budoucnu velmi prodražit. Velké potíže mohou způsobit i tepelné mosty, které jsou opět důsledkem nevhodného strukturování. V místech, kde vznikají tepelné mosty, dochází většinou ke kondenzaci, která způsobuje značné škody.

Kromě výše uvedených důvodů, které vyžadují okamžitou opravu, může být velmi častým důvodem zatékání nebo pronikání vlhkosti poškození střešních vrstev. Při podezření na zadržování vody nebo dokonce v případě, že do budovy zatéká, je nutné okamžitě reagovat a budovu sanovat. Pokud se jedná o drobnou závadu, je řešení poměrně jednoduché a rychlé. Pokud se stejný problém vyskytuje na více místech, jedná se o větší problém, u kterého nestačí oprava malého výseku. V takovém případě je nutné provést novou hydroizolaci a doporučuje se také výměna poškozených částí tepelné izolace.

Hydroizolace a tepelná izolace střechy se nejlépe provádí při renovaci fasády budovy. Každopádně doporučujeme jednat ihned poté, co si všimnete prvních „symptomů“, protože i malý problém s hydroizolací se může během pár týdnů změnit v obrovský.