1. Obkladači a obkládka - co potřebujete vědět?

Keramické dlaždice se v obytných budovách používají po celá staletí. Technologie výroby pokročila a dnešní dlaždice se nepoužívají pouze pro koupelny, kuchyně a chodby, ale pro všechny místnosti, včetně venkovních povrchů.

1.1. Jaké jsou výhody keramických dlaždic?

Proč jsou dlaždice tak široce používány? Ve srovnání s jinými podlahovými a stěnovými krytinami mají řadu výhod: jsou odolné vůči povětrnostním vlivům, teplotním rozdílům, vlhkosti, nečistotám a chemikáliím. Přicházejí v nesčetných tvarech, barvách, texturách a vzorech a jejich velikosti sahají od maličké mozaiky po velkoformátové desky. Kromě toho jsou vynikajícími tepelnými vodiči a jsou ideální pro kombinaci s podlahovým vytápěním. Snadno se čistí a vydrží prakticky neomezeně dlouho.

1.2. Jaké jsou slabé stránky keramických dlaždic?

Jelikož se jedná o tak kvalitní a odolné materiály, vyvstává otázka ceny. Keramické dlaždice mají o něco vyšší cenu než méně kvalitní obklady, ale z dlouhodobého hlediska se vyplatí, jelikož jsou při správném použití prakticky nezničitelné. Jednou ze vzácných slabin je citlivost na nárazy, která způsobuje jejich snadné prasknutí. Prasklina může být problém, zejména pokud jde o vnější dlaždice. Pokud do trhliny vstoupí a zamrzne voda, může se dlaždice začít drolit až zcela prasknout.

2. Druhy dlaždic

Dlaždice se liší v mnoha vlastnostech - fyzikálních, chemických, mechanických. Mají různé velikosti a tvary, jsou vodotěsné, jinak vedou teplo, jinak se s nimi zachází, jinak trpí opotřebením, otřesy, protahováním, ohýbáním, jsou odolné proti různým nečistotám apod. Podle velikosti rozlišujeme standardní, mozaikové a velkoformátové dlaždice. Protože ne všechny typy jsou určeny pro jakékoliv použití, rozlišujeme mezi dlaždicemi pro interiér - podlahu a zeď a dlaždicemi pro vnější povrchy. Podle materiálu se dělí na keramické, které jsou nejrozšířenější, ale existují i ​​kamenné, dřevěné a žulové. Technologický pokrok umožnil víceúčelové použití a stylizovaný design dlaždic, takže určitě najdete přesně ty, které se perfektně hodí pro vaší koupelnu, kuchyň, terasu nebo jakýkoliv jiný prostor.

3. Obkladači – jak najít toho pravého?

Pokládka keramiky se na první pohled jeví jako jednoduchý úkol, ale kvalitní pokládka rozhodně není procházka růžovým sadem. Na trhu je velké množství dodavatelů, kteří se však velmi liší v kvalitě, ceně a spolehlivosti. Výběr správného dodavatele je proto klíčem k tomu, aby váš obklad nebo dlažba vydrželi dlouho. Zašlete dotaz na našich stránkách a získáte vícero nabídek najednou, které pak budete moci porovnat. Požádejte všechny uchazeče o reference. Když se rozhodnete, podepište smlouvu a práce mohou začít! Na našich stránkách Daibau.cz najdete na jednom místě stovky ověřených dodavatelů spolu s referencemi a zákaznickými hodnoceními.

4. Jak se pokládají dlaždice?

Pokládání dlaždic není technicky složitá práce, ale vyžaduje trpělivost a přesnost. Pokud si dlaždice kupujete sami, mějte na paměti, že byste měli koupit alespoň o 10% materiálu více, než je vypočítaná plocha. Základní předpoklad pro úspěšnou práci je dobře připravený povrch. Keramika se dá umístit pouze na rovný, tvrdý, suchý a čistý povrch. Plán umístění je určen vzorem, který si vyberete, a proto se nejprve musí najít počáteční bod. Najdete ho tak, že opačné strany místnosti roztáhnete provázek. Střed získaného kříže je bod, ve vztahu ke kterému skládáte dlaždice podle vzoru (nakreslete náčrt a pracujte na něm nebo nejprve uspořádejte dlaždice bez lepidla). Neexistuje-li vzor, dlaždice jednoduše poskládejte v řadě. Pokuste se je uspořádat tak, aby jich co nejvíce zůstalo v celku, a to i v rozích a vedle dveří, abyste je nemuseli ořezávat. Nástěnné obklady se skládají od podlahy nahoru, v horizontálních řadách. Pokud nezakrýváte celou podlahu nebo zeď, začněte od vnějších okrajů a jděte směrem ke středu. Dobrý obkladač zvládne použít většinu dlaždic bez řezání.

Než zahájíte pokládku, ujistěte se, že máte všechny potřebné materiály a nástroje, tj. dlaždice, lepidlo, základní nátěr, vyrovnávací hmotu, injektážní maltu, silikon, ředidlo, vodováhu, řezač dlaždic, gumové kladivo, metr, drátěný kartáč, zednická lžíce, vrták, plastové kříže a další distanční prvky.

Aby lepidlo co nejlépe přilnulo k podkladu, používá se speciální emulze, která musí zcela zaschnout. Lepidlo na dlaždice se rovnoměrně nanáší na připravený podklad. Vzhledem k tomu, že rychle zasychá, neměl by být natřen více než jeden metr čtvereční. Dlaždice se položí na toto lepidlo a upevní se gumovým kladivem. Mezi ně jsou umístěny plastové kříže, tj. distanční vložky. Řezání dlaždic se provádí, je-li to nutné, diamantovým řezačem. Lepidlo musí schnout nejméně 24 hodin. Nakonec jsou spáry mezi dlaždicemi vyplněné spárovací hmotou. Tato hmota schne asi za půl dne. Úhlové, dilatační a spojovací spáry jsou utěsněny silikonem. Pokud je to nutné, nečistoty očistíme ředidlem. Poté celou místnost důkladně umyjeme. Pak je připravena k použití.

5. Jak správně instalovat vnější obklady a obklady v koupelně?

Instalace vnějších obkladů nebo obkladů ve vlhkých místnostech vyžaduje zvláštní kumšt. Vnější obklady by měly být takové kvality, aby vydržely stálé změny teploty mezi dnem a nocí a to v jak v létě tak v zimě. Srážky, mráz a horko, ale také různé nečistoty nebo řasy a lišejníky jim nesmí činit žádné potíže. Kupte si tedy pouze takové, které jsou určeny pro venkovní podmínky. Při instalaci je třeba dbát na to, aby celá plocha měla spád byl až 2%, což umožní odtok vody. Pod samotné dlaždice se nanáší ochranná vodotěsná vrstva, tj. směs pro hydroizolaci. Toto doporučujeme také pro podlahové dlaždice v koupelně a kuchyni. Aby dlaždice lépe odolávaly teplotním výkyvům, doporučujeme místo silikonu použít elastickou injektážní maltu. Silikon sice udělá stejnou práci, ale není tak trvanlivý.

6. Obkladačské práce

6.1. Renovace koupelny

Dlaždice jsou určitě nejpoužívanější druh obkladu pro koupelny, prádelny a kuchyně. Tyto místnosti jsou renovovány nejčastěji, protože jsou nejvíce používány. Rekonstrukce koupelny je seriózní stavební projekt a lze ji provést za několik týdnů po dokončení podrobného plánu. Někdy zahrnuje i demolici stěn, demontáž starých toalet, rozbití dlaždic a odstranění vodovodních a kanalizačních instalací. Poté následuje pokládka nových instalací, vedení a zařízení a případně podlahového, stěnového nebo stropního vytápění nebo radiátorů. Následuje instalace oddělovacích stěn a omítání, tj. příprava všech povrchů na pokládku dlaždic. Na konec přichází na řadu suchá instalace a malování a poté instalace sanitární keramiky a dalších koupelnových prvků.

6.2. Pokládka kamene

Instalace kamenných dlaždic je podobná instalaci keramických dlaždic s několika malými rozdíly. K pokládání desek z přírodního nebo umělého kamene je zapotřebí pevný, suchý a rovný povrch. Existuje mnoho druhů kamene (mramor, žula atd.).  Pro každý z nich existuje speciální druh lepidla a injektážní malty. Kvůli dlaždicím nepravidelného tvaru vyžaduje lepení více dovedností, než je potřeba u keramických dlaždic, proto doporučujeme, abyste to nechali na zkušeného obkladače.

6.3. Mozaiky

Mozaikové dlaždice vyžadují dobře připravený základ a ještě přesnější instalaci. Protože mozaika je složena z malých dlaždic, je nutná perfektně rovná základna. V závislosti na typu materiálu a tvaru existují různé typy mozaiky: keramické, skleněné, kovové, dřevěné a mozaika z přírodního a umělého kamene. Výroba mozaiky vyžaduje přesnost, trpělivost a smysl pro detail, proto vám doporučujeme, abyste se do takového úsilí nepouštěli bez velkých zkušeností.