1. Plochá střecha - co potřebujete vědět?

1.1. Ploché střechy v celé historii

Ploché střechy jsou dnes prakticky mnohem běžnější volba, než střechy na dvou nebo více úrovních, zejména při stavbách veřejných budov. V soukromé výstavbě je tato střecha prakticky symbolem moderní architektury. Ploché střechy se široce používají od modernistické éry, na počátku 20. století, kdy Le Corbusier plochou střechu pasoval na jeden ze svých pěti bodů moderní architektury. Tzv. střešní zahrada je podle něj technika plochých střech, která umožňuje budovat na střechách zahrady. Nahrazují zeleň, kterou dům místu odebral. Rychle ho následovali další a na výstavě Současná architektura v roce 1932 byly vystaveny pouze domy s plochými střechami, takže vlastně nad tímto konstrukčním prvkem převzaly monopol. Technologie byla již v té době tak vyspělá, že jejich aplikace byla možná, ale detaily nutné pro tento typ stavby ještě nebyly dotaženy k dokonalosti. Ploché střechy modernistického období se proto později setkaly s mnoha kritikami, pokud jde o technické nedostatky, zejména o únik vody a neúnosné horko v pokojích pod nimi. Plochá střecha se bohužel časem dokonce ztotožňovala se zatékáním a na chvíli se od takového řešení naprosto upustilo. Naštěstí ve druhé polovině 20. století pokročila technologie natolik, že dnes plochá střecha není o nic méně spolehlivá než jakákoli sedlová střecha. Izolace pochopitelně rovněž pokročila. V posledních desetiletích je navíc naprosto dominantním typem pro obchodní, průmyslové a komerčně-obytné budovy.

1.2. Ploché střechy v Čechách a na Moravě

Plochá střecha je velmi populární, ale je třeba mít na paměti, že v některých oblastech je méně žádaná, zejména tam, kde je cílem zachovat tradiční a typický architektonický design se sedlovou střechou. Ploché střechy v těchto částech by nebyly praktickým ani rozumným řešením, protože by na střeše zůstalo velké množství sněhu, místo aby z ní co nejdříve odtékal. Ostré úhly se sklony 35 - 45 ° jsou logickým důsledkem vlivu prostředí, ve kterém se takové domy nacházejí. Doporučujeme, než se rozhodnete pro stavbu ploché střechy, poradit se s místním architektem nebo designérem, který takové věci určitě velmi dobře zná. Navíc, ve spoustě míst vám stavbu avantgardních budov nedovolí památkáři.

2. Výrobci a dodavatelé

Plochou střechu bude s největší pravděpodobností provádět dodavatel, který převezme všechny ostatní stavební práce. Pokud se jedná o standardní zděnou konstrukci se železobetonovými spoji nebo dům postavený výhradně ze železobetonu, střechu vyrobí stavbař, který postavil zbytek konstrukce domu. Je velmi důležité, abyste se při výběru dodavatele rozhodli pro společnost, která zvládne celou tuto složitou práci, protože střecha je mimořádně důležitou součástí stavby a struktury budovy, ať má jakýkoli tvar. Pokud zhotovitel nikdy sám nepostavil žádný dům, s největší pravděpodobností by neměl stavět ani ten váš, protože riskujete neopravitelné chyby při stavbě a mnohem vyšší náklady. Proto si dobře prostudujte jeho reference a pokud možno se na jeho dílo zajeďte podívat osobně.

3. Konstrukce ploché střechy

Konstrukce ploché střechy se nedá zhotovit ze všech materiálů. Použití některých ani nedává smysl. Dřevěné trámy v kombinaci s příčnými nosníky a krokvemi jsou dobrým systémem pro stavbu sedlových střech, ale pro ty ploché to neplatí. Pokud je dům postaven z cihel se železobetonovými spoji (nebo z betonu), plochá střecha je v zásadě mezipatrovou betonovou deskou. Další možností jsou ploché střechy z prefabrikovaných stavebních prvků, např. podle systému prefabrikovaných stropů, kde se jedná o skládanou konstrukci z cihel a betonu nebo obdobnou skládanou konstrukci z betonových tvárnic a betonu. Třetí možností je ocelová konstrukce, která je jinak pro rodinné domy kvůli vysoké ceně a malým rozpětím zcela nesmyslná, nebo, lehká kovová konstrukce z ocelových nebo hliníkových nosníků a trapézového plechu. Poslední uvedený výstavby je velmi běžný v poněkud teplejších zeměpisných oblastech, např. na západním pobřeží USA a Austrálie, které se staly velmi populární po 2. světové válce s příchodem projektu „Case Study Houses“ ve Spojených státech, kdy architekti zkoumali možnosti nového způsobu života a používání levných materiálů.

4. Tepelná izolace ploché střechy

4.1. Neizolovaná plochá střecha

Pokud je plochá střecha umístěna nad místnostmi, které nejsou vytápěny, tepelnou izolaci nepotřebujete. Je také nadbytečná v těch zeměpisných oblastech, kde jsou průměrné roční teploty vysoké, např. ve Středomoří nebo v jižní Evropě. U nás se se stavbami bez zateplení setkáváme pouze u nebytových budov nebo jejich částí, jako jsou garáže, sklady, prádelny a jiné pomocné místnosti. Výroba ploché střechy bez tepelné izolace je poměrně jednoduchá, ale nesmíme zapomenout na hydroizolaci! Ať se jedná o jakýkoliv prostor (betonová garáž, ocelová konstrukce, OSB deska...) postup výstavby ploché střechy je velmi podobný. Střecha musí být chráněna dvojitou vrstvou hydroizolace, následovanou fólií, litou živičnou plochou střechou nebo jiným povrchem navrženým a dodavatelem.

4.2. Izolovaná (zateplená) plochá střecha

Střeše se též říká pátá fasáda domu. Pokud není nainstalována správně, lze ztratit až 25% tepla z budovy, takže dobrá tepelná izolace je nesmírně důležitá. Správně a zcela zateplená plochá střecha je vzhledem k zimním teplotám a tendenci šetřit energií vždy žádaným řešením. Tepelně izolované ploché střechy nad obytným prostorem vyžadují zcela odlišný design ve srovnání s neizolovanými plochými střechami! Pokud chcete dům nebo přístavbu s plochou střechou, věnujte zvláštní pozornost tomu, aby byla mimořádně kvalitní - tedy tepelně izolovaná a vodotěsná. Pouze tak bude zajištěn dobrý odvod dešťové vody a náklady na vytápění budou nižší. Tepelná izolace ploché střechy má za cíl zachovat životní komfort jak v zimě, kdy brání úniku tepla, tak v létě, kdy brání přehřívání budovy a udržuje požadovanou vnitřní teplotu.

5. Podrobnosti izolace ploché střechy

5.1. Tepelná izolace ploché střechy

Účelem tepelné izolace ploché střechy je nejen regulace teploty, ale také ochrana před hlukem okolí! Tepelná izolace zabraňuje kondenzaci vody v konstrukci, což může být obzvláště problematické v souvislosti se železobetonovými podklady. Výztuž v betonu při kontaktu s kondenzátem totiž silně oxiduje, to znamená, že začne rezivět. Tepelná izolace ploché střechy mimo jiné brání tomu, aby byla samotná konstrukce příliš vystavena teplotním výkyvům, a tím byla zajištěna její tepelná stabilita. Kolísání teploty způsobuje roztahování a smršťování stavebních materiálů, což může vést k poškození a deformaci samotné konstrukce, což by následně vedlo k velkým problémům a zkrácení doby trvání. Tepelná izolace ploché střechy proto chrání konstrukci budovy hned několika způsoby.

5.2. Jak provést tepelnou izolaci ploché střechy

Větrané nebo kombinované ploché střechy se v našich končinách nedají najít snadno. V takové konstrukci má tepelná izolace ploché střechy mezi konstrukcí a izolací vzduchovou vrstvu. Tzv. „teplé střechy“ v rodinných domech v podstatě znamenají, že jsou všechny vrstvy propojeny. Vzhledem ke stále přísnějším požadavkům, které se vztahují na spodní hranici tepelné propustnosti, doporučujeme plochou střechu instalovat minimálně 25 cm izolace. Pokud se rozhodnete udělat střechu, je důležité zvolit kvalitní tepelnou izolaci, která odolá tlaku, pokud se rozhodnete pro to, aby střecha byla pochůzná. Obvykle je na rovnou střechu položeno několik vrstev polystyrenu nebo XPS o tloušťce 8 až 12 cm, aby bylo zcela zabráněno pronikání dešťové vody.

5.3. Technické předpisy pro izolaci ploché střechy

Skladbu střešního pláště je nutné navrhnout v souladu s platnými technickými normami. Přitom je nutné zohlednit materiály jednotlivých vrstev a jejich možné vzájemné působení. Na izolaci plochých střešních konstrukcí jsou kladeny stále vyšší nároky, a to jak z hlediska požární bezpečnosti, tak z hlediska úspory energie, akustických nebo mechanických vlastností.

Základní norma, které se stavitelé musí řídit, je ČSN 73 1901-1. Týká se navrhování střech a uvádí základní ustanovení pro všechny typy a sklony střech, bez rozdílu použité střešní krytiny. Platí pro střechy, střešní terasy, balkony, lodžie, přístřešky, markýzy, koruny atik a zdí, římsy a navazující vodorovné konstrukce pod úrovní přilehlého terénu, shora ohraničující podzemní části budovy.

Ploché střechy pro dlouhodobě spolehlivé fungování hydroizolace potřebují dostatečný spád. Dříve používané ploché střechy bez spádu, nebo minimálním spádem do 1%, se neosvědčily. Zmiňovaná norma ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení se kaluže tvoří při sklonu povrchu střechy do 3%. Tento spád je v řadě případů (rozlehlejší objekty) těžko dosažitelný, z tohoto důvodu je možno doporučit kompromisní spád 2%. Odvádění dešťových vod ze střech, navrhování a výpočet jsou stanoveny normou ČSN EN 12 056:03.

Členské státy EU jsou povinny implementovat do svých vnitrostátních předpisů nové požadavky týkající se energetické náročnosti budov a vytvoření společného systému pro zajištění zlepšení energetické účinnosti s ohledem na klimatické a místní podmínky. Z toho vyplývá, že důležitým požadavkem při návrhu jednotlivých vrstev plochých střech je součinitel prostupu tepla konstrukce U (W.m-2.K-1), který je základním faktorem pro stanovení tloušťky tepelné izolace. Hodnota součinitele prostupu tepla udává míru tepelných ztrát stavební konstrukce. Čím menší je hodnota U, tím lepší jsou izolační vlastnosti konstrukce. Výpočet hodnoty U je ovlivněn celkovým tepelným odporem konstrukce 4, který závisí na tepelně izolačních vlastnostech (λ) a tloušťce izolace. Hodnota U pro ploché střechy je upravena z 0,10 na 0,15 W/ (m2.K) a tloušťka polystyrenu ve střeše je snížena.

5.4. Hydroizolace ploché střechy

Hydroizolace je jedním z klíčových prvků stavby ploché střechy. Přesvědčení, že ploché střechy neodvádějí vodu a že jsou proto s nimi neustálé problémy, je zastaralé a mylné! Adekvátně navržená a izolovaná střecha má pozitivní vliv na životnost budovy, energetickou účinnost i pohodlí a bezpečnost nájemníků. V ostatních ohledech je návrh (a určení konstrukčních vrstev) důležitý pro každou střechu, takže pokud jsou všechny prvky - výpočet, materiál a instalace - adekvátní a profesionálně provedené, pak není důvod k obavám.

5.5. Provádění hydroizolace na ploché střeše

Hydroizolace ploché střechy se provádí tak, že se nejprve na betonový podklad nanese studený živičný nátěr, který uzavře póry v betonové konstrukci. Je nutné, aby betonová deska byla nalita pod určitým úhlem, resp. měla mírný sklon, kterým bude moci dešťová voda odtékat směrem k okapu. Přes první vrstvu asfaltového nátěru se v určitých bodech položí a svaří bitumenové pásy, které fungují jako parozábrana, a pak přijde na řadu polystyren. Další vrstvou hydroizolace ploché střechy jsou elastomerové bitumenové pásy o celkové tloušťce asi 10 mm, které jsou v určitých bodech také svařeny. Poté přichází na řadu další vrstva tepelné izolace a poté finální vrstva ploché střechy - obvykle vrstva štěrku menší frakce. Takto vyrobená hydroizolace ploché střechy bude bez problémů sloužit mnoho desetiletí.

5.6. Typy plochých střech

Existuje několik typů plochých střech. Dělíme je podle vrstev hydroizolace a tepelné izolace. Pro kvalitní teplou plochou střechu je nutné pod vrstvu tepelné ochrany nainstalovat parozábranu, zatímco u obrácené ploché střechy tuto funkci přebírá hydroizolační sestava.

Hydroizolace je nejlépe chráněna před vlivem vnějšího prostředí v systému obrácené střechy, zatímco u teplých nebo studených verzí ploché střechy je nutná dodatečná ochrana před povětrnostními a mechanickými vlivy.

Typy plochých střech podle vrstev hydro a termo izolace:

- teplá střecha (nevětraná): nosná konstrukce, dále tepelná izolace a hydroizolace

- studená střecha (provětrávaná): nosná konstrukce, dále tepelná izolace, vrstva vzduchu a nakonec hydroizolace

- obrácená plochá střecha (provětrávaná): nejprve nosná konstrukce, poté hydroizolace, a nakonec tepelná izolace v jedné vrstvě

- plochá střecha „plus“, běžná u energeticky efektivních rekonstrukcí: nejprve nosná konstrukce, tepelná izolace a hydroizolace a poté další vrstva tepelné izolace

- zelená střecha (speciální typ střechy): konstrukce je stejná jako u teplé nebo obrácené střechy, pouze je k ní přidána vrstva ochrany proti pronikání kořenů rostlin.

V závislosti na typu ploché střechy jsou nejvhodnějšími druhy tepelné izolace:

- EPS, expandovaný polystyren pro teplé a studené střechy,

- XPS, extrudovaný polystyren pro obrácené střechy,

- kamenná vlna pro teplé i studené střechy.

5.7. Typický příklad ploché střechy

Aby byl proces stavby ploché střechy co nejjasnější, uvedeme konkrétní příklad obrácené ploché střechy s dodatečnou vrstvou hydroizolace. Toto je u nás nejhojněji instalovaný typ střechy.

1. ochranná štěrková vrstva: obvykle 70 mm
2. filtrační vrstva: polypropylenová plsť, min. 135 g / m2, tloušťka <2 mm
3. dodatečná tepelná izolace: polystyren-XPS, stupňovité záhyby, tloušťka 100 mm
4. hydroizolace: dvojitá vrstva elastomerních asfaltových svařovacích pásů; horní vrstva zcela svařená, spodní bodově svařená, d = 0,9 cm
5. tepelná izolace: polystyren min. 100 kPa - je žádoucí laminovat střešní krytinou a přilepit na parozábranu, tloušťka 200 mm
6. parozábrana: jednovrstvá bitumenová svařovací páska se skleněnými vlákny a vložkou z hliníkové fólie, bodově svařovaná, tloušťka <1 mm
7. studený bitumenový základní nátěr
8. svah: beton nalitý pod sklonem min. 2%
9. konstrukce: železobetonová deska, jejíž tloušťka je určena statickým výpočtem.