1. Odstranění vlhkosti zdiva - co potřebujete vědět?

1.1. Plísně a vlhkost v místnosti - optimální podmínky

Vzduch má v sobě vždy určité množství vláhy, které se určuje jako stupeň nebo úroveň vlhkosti. Ideální vlhkost pro člověka je mezi 40 a 60%, takže jako optimální relativní vlhkost se bere hodnota 50%. Pokud je vlhkost v místnosti příliš malá, způsobuje vysychání, podráždění až krvácení sliznic a pokožky, naopak příliš vysoká vlhkost vede k sípání a k onemocněním dýchacích cest.

1.2. Jak se vlhkost tvoří?

Člověk uvolňuje vlhkost do prostředí vlastními metabolickými procesy, dýcháním a pocením, což se projevuje zejména při fyzické aktivitě. Hodně vlhkosti vzniká při sprchování, koupání a vaření, zvláště pokud hrnec nepřiklopíme pokličkou.  Vlhkost vylučují i pokojové rostliny a mokré prádlo. Největší problém v obytném prostoru však může vytvořit vlhkost v samotné konstrukci, která vzniká zejména díky špatné hydroizolací. Vlhkost v interiéru ovlivňuje i úroveň vlhkosti venkovního vzduchu, vyšší je na podzim, v zimě a brzy na jaře, kdy je nejvíce srážek. V létě a ve velmi chladných a slunečných zimních dnech je relativní vlhkost velmi nízká.

1.3. Místnosti s vysokou vlhkostí

V závislosti na použití a účelu mají různé místnosti různé úrovně vlhkosti. Nejvyšší vlhkost bude samozřejmě v koupelně, zvláště pokud je nízká, bez oken a zavřených dveří. Zamlžená sprchová skla a zrcadla varují před vysokou vlhkostí. Vyšší vlhkost bude i v kuchyni, kde se vlivem vaření rychle odpařuje voda a další tekutiny, ale také v zimní zahradě, kde je mnoho rostlin, které se pravidelně zalévají. V těchto místnostech je třeba věnovat zvláštní pozornost správné regulaci vlhkosti, o které bude řeč později. V každém případě by měly být všechny místnosti pravidelně a dostatečně dlouho (zejména po každé činnosti zvyšující jejich relativní vlhkost) větrané.

1.4. Biologické vlastnosti plísně ve zdi

Plíseň na stěnách patří do kategorie hub, které rostou ve formě vláken tedy hyf (houbové vlákno.) Jsou tedy rozdílné od makroskopických hub, které nazýváme též klasické houby. S kolonií plísní složenou z hyf, které jsou vzájemně propojeny do sítě, se zachází jako s jediným organismem, odborně nazývaným mycelium (podhoubí). Jeho formy na stěnách se dělí na kapilární a kondenzační. Plísně jsou co do počtu srovnávány s bakteriemi, přičemž mnohé druhy vylučují antibiotika, která úspěšně využívá moderní medicína. Jiné vylučují toxiny, které jsou škodlivé pro zdraví. Všechny plísně, pro růst a vývoj, potřebují hodně vláhy a uzavřený tmavý prostor. Odhaduje se, že na světě existuje 250.000 druhů plísní, z nichž asi 100.000 bylo identifikováno. V našem každodenním životním prostředí se jich vyskytuje asi stovka.

1.5. Následky vlhkosti a plísní na konstrukci

Nejhorší věcí, která se může každé konstrukci stát, je pronikání vlhkosti nebo vody. Je to noční můra všech stavbařů. Vlhkost, která vnikne do konstrukce z důvodu špatné hydroizolace (špatně nainstalované, nekvalitní nebo tenké) a prasklinami různého původu se uvnitř sráží a vytváří podmínky pro vznik rzi, takže se vše začne postupně rozpadat. Konstrukce se stává méně nosnou, nestabilní a nepropustnou, ocelová výztuž v železobetonu začíná rezivět též, dřevěné části hnijí, cihly se drolí a ocel i přes ochranu proti korozi také pomalu chátrá. Nakonec se konstrukce zhroutí a s ní i celý objekt. To vše velmi snižuje bezpečnost a kvalitu života a jistě i hodnotu nemovitosti. Plesnivý barák se prodává velmi stěží.

1.6. Plíseň je zdraví škodlivá

Prvním a nejzřetelnějším důsledkem vlhkosti v bytě jsou plísně, které se nejčastěji začnou vytvářet v zimě. Plísně jsou zdraví škodlivé a ovlivňují kvalitu života celé domácnosti. Je dokázáno, že i velmi malé množství spor může vyvolat alergickou reakci. Jsou na ně citlivý zejména kojenci a malé děti. Podle odborných odhadů je až 5% lidí alergických na plísně na zdivu.

1.7. Vyšší náklady na vytápění

V neposlední řadě jsou důsledky vlhkosti vyšší náklady na vytápění a chlazení, protože mokré konstrukce se vyhřívají mnohem déle, což vám „vleze do peněž“ zejména v zimních měsících.

2. Příčiny vlhkosti a plísní

2.1. Obecné příčiny

Plísně se tvoří v těch místnostech, kde se vlhkost dlouhodobě drží nad 80% a nemá tendenci klesat. Pokud si vezmete jako příklad dům, ve kterém je relativní vlhkost 80%, kondenzace se bude tvořit na stěnách již při teplotě stěny 15,5°C. Existují dva hlavní důvody pro vznik kondenzace, tedy tvorby vlhkosti a následně vzniku plísní na stěně: dlouhotrvající nadměrná vlhkost v prostoru a studené stěny uvnitř budovy.

2.2. Dům nedýchá

Velkou nevýhodou moderních domů, téměř kompletně obalených a pokrytých zvukovou, tepelnou a hydroizolací, je, že dostatečně „nedýchají“, přesněji řečeno, vlhkost v jejich místnostech se obtížně reguluje. Dodatečně problematická jsou navíc okna z PVC, která jsou na rozdíl od dřevěných doslova hermeticky uzavřená a neumožňují přirozenou výměnu vzduchu ani regulaci vlhkosti v místnostech. Pro umožnění průchodu a regulace vlhkosti je nutné prostory, zejména ty s vyšší vlhkostí, pravidelně větrat bezprostředně po činnostech zvyšujících vlhkost jako je vaření či věšení prádla.

2.3. Tepelné mosty

Další příčinou zvýšené vlhkosti a s ní souvisejících plísní jsou studené povrchy. Nejproblematičtější jsou rozdíly teplot na určitých místech, způsobené tepelnými mosty. Tepelný most je z definice místo, kde je izolace poškozená nebo nedostatečná. Příčin vzniku tepelných mostů je celá řada a jsou charakteristické zejména na spojích různých materiálů, na fasádních výstupech, jako jsou balkóny a terasy (kde deska vybíhá zevnitř ven), na styku svislých stěn se střechou, ale vznikají i nedostatečnou nebo nesprávně instalovanou izolací a na spojích rámů oken a dveří. Tepelné mosty mohou být také produktem špatného návrhu, i když na vině je častěji špatná konstrukce. Dům by neměl mít žádné tepelné mosty, čemuž se nejlépe vyhnete pečlivým plánováním všech detailů.

2.4. Neizolované základy

U starších staveb bývá problémem nezateplený základ, který v kombinaci s tepelnými mosty na fasádě vytváří vlhkost, která postupně šplhá podél stěn do vyšších pater (tzv. kapilární vlhkost). Pak je jen otázkou času kdy se začne tvořit plíseň. Jediný lék proti tomu je kompletní sanace základů. Dnes musí být všechny základy (i pásový základ), řádně izolovány, jinak dům nedostane kolaudační povolení.

2.5. Praskliny

Praskliny v konstrukci a na finálních vrstvách domu (fasáda, střecha) jsou mimořádně problematické, protože jimi proniká voda, která pak kondenzuje a šíří se hlouběji do konstrukce a způsobuje její postupné chátrání. Konstrukce postupně ztrácí mechanické vlastnosti, až nakonec domu hrozí zřícení! Dřevo hnije, ocelová výztuž v betonu začíná rezivět, cihly se začínají drolit... Když v konstrukci dojde ke kondenzaci vody, plíseň je vlastně to nejmenší, čeho se máte obávat - v takové situaci je v největším ohrožení statika. Pokud se tedy problém neodstraní co nejdříve, bude ohrožena bezpečnost všech členů domácnosti.

2.6. Vlhkostí zasažená konstrukce

Pokud parozábrana a hydroizolace nejsou nainstalovány správně nebo dokonce vůbec, můžete očekávat velké problémy s kondenzací, zdržováním vody a dokonce i pronikáním vody (zejména ze střechy). Konstrukce plochých střech vyžaduje zvláštní pozornost, zručnost a znalosti, protože pronikání vody do místnosti s sebou nese i možné poškození elektroinstalací, nábytku, spotřebičů a osobních věcí. Projekt musí přesně definovat množství a kvalitu materiálů, ale také způsob a harmonogram jejich instalace. Vrstvy ploché střechy, které nesmí chybět, jsou: parozábrana, tepelná izolace, paropropustná fólie, konstrukce, hydroizolace (možno ve dvou vrstvách) a finální vrstvy nebo kombinace určená projektantem podle určitých specifických parametrů.

3. Druhy vlhkosti

3.1. Kapilární vlhkost

Kapilární vlhkost vzniká lapáním vlhkosti z vnějšího prostředí do konstrukce. Nejčastějšími příčinami jsou dešťová voda, zatékání a oslabená hydroizolace. Proudění kapilárního vzlínání vlhkosti po budově je podobné jako namáčení látky ve vodě a pozorování, jak části látky, které s vodou vůbec nebyly v kontaktu, se pomalu stávají mokrými, až se namočí celá látka. Kapiláry ve struktuře materiálu, kterými voda šplhá, jsou většinou tak malé, že je pouhým okem nelze vůbec detekovat. Vlhkost však dokážou zvednout až do výšky 6 m! Kubický metr betonové zdi dokáže pojmout až 450 litrů vody! Pokud se kapilární vlhkost neodstraní, začnou stěny plesnivět a tím dodatečně ohrožovat celou konstrukci.

3.2. Kondenzační vlhkost

Vlhkost vznikající kondenzací je v praxi velmi běžná. Je způsobena vysokou vláhou, která se v prostoru drží dlouhodobě a je důsledkem trvalejšího zatížení. Typickým příkladem, kde vzniká, je prádelna. Téměř v každé domácnosti je tento typ vlhkosti nejlépe vidět kolem van, sprchových koutů nebo umyvadel a také mezi spárami koupelnových obkladů, kde se voda drží nejdéle. Kondenzační vlhkost po určité době vede ke vzniku plísní, které v malém množství, jaké v koupelně najdeme, nejsou zdravotně závadné, ale jsou velmi perzistentní, obtížně se odstraňují a většinou lidem vadí. Kondenzační plísně jako důsledek tepelných mostů se nejdříve objeví na nejstudenějších místech.

4. Sanace vlhkosti a plísní

4.1. Odstraňte příčinu, ne následek!

Je třeba mít na paměti, že sanace vlhkosti a plísní vyžaduje komplexní ošetření, a především sanaci PŘÍČINY problému, nikoli pouze zmírňování, maskování či řešení následků. I kdybyste plíseň ze stěn úspěšně odstranili, příští sezónu by se vše znovu objevilo a problém by pokračoval.

4.2. Izolace stěn a základů

Klíčové je dobře otestovat tepelnou vodivost budovy a identifikovat přítomnost všech tepelných mostů. Po nalezení všech těchto problematických bodů by měla následovat jejich adekvátní izolace, uzavřením všech trhlin a otvorů, kterými teplo uniká. Pokud se však zjistí, že poškození je takové, že je nelze opravit, bude lepší tyto části (nejčastěji terasu nebo balkon) vybourat a postavit znovu.

4.3. Injektáž stěn

Pronikání vlhkosti do konstrukce a vznik kondenzace v jejích nižších vrstvách vede k nestabilitě samotné budovy. Někdy se vlhkosti podaří proniknout trhlinami vzniklými při drobném zemětřesení nebo samotnou strukturou materiálu, ale častěji je příčinou špatně založený násyp před stavbou, deformace základu nebo jeho nevyhovující rozměry, vlhnutí země pod základem v důsledku nesprávně provedeného odvodnění, postupné zhoršování vlivem počasí a deště nebo dokonce nesprávně udělaná kanalizace. V každém případě příčin může být mnoho a jsou různorodé, ale nejdůležitější je, že se dají odstranit, pokud zareagujete včas a problém nebudete odkládat donekonečna.

Injektáž je proces, při kterém se trhliny a otvory vyplňují speciální směsí a zpevňují tak celou konstrukci stavby a zabraňují dalšímu pronikání vlhkosti, čímž je dosaženo velké míry voděodolnosti. Pro spárování se používají různé materiály, jako je silikonová mikroemulze, epoxidová pryskyřice (hlavně pro opravy betonových konstrukcí), polyuretany používané k řešení velkých poškození a cementová spárovací hmota, která opravuje kameny a cihly. Injektážní hmota díky svým hydrofobním vlastnostem částečně řeší problém kapilární vlhkosti základu. Tento postup je často kombinován s nánosem sanační omítky.

4.4. Vytápění místnosti

Nesprávné vytápění místností (jako je rychlé vytápění pouze v době, kdy jste doma a úplné ochlazení v době, kdy jste mimo domov), nebo vytápění pouze některých místností, vede k vytváření podmínek pro zvýšenou vlhkost, a tím i vzniku plísní. Vlhkost, houby a plísně vyžadují pro vývoj chladné místnosti, do kterých se šíří z teplých, vyhřátých. Pokud v zimě nechcete vytápět všechny místnosti v domě, snažte se v nich udržovat teplotu alespoň 5-7°C.

4.5. Větrání místnosti

Provětrávání všech místností v domě, je klíčovým krokem ke kontrole vlhkosti. Nejkritičtější jsou místnosti s vysokou vlhkostí, jako jsou kuchyně a koupelna. Problematická jsou i určitá období roku, kdy je hodně srážek a kdy jsou nízké teploty. Nejúčinnějším přirozeným způsobem větrání je vytváření průvanu, tedy otevírání oken na opačných stranách domu, aby bylo cítit silnější proudění vzduchu ve všech místnostech. Tento způsob velmi rychle a efektivně odvětrá celý dům, jen je třeba dbát na zablokování křídel všech oken a dveří, aby „netřískaly“ a nedošlo tak k jejich poškození. Obytný prostor by měl být větrán alespoň jednou denně na několik minut, a místnosti se zvýšenou relativní vlhkostí i několikrát denně. V případě, že jste si nainstalovali větrací systém s rekuperací, pak nemusíte dělat průvan, protože tato zařízení udržují optimální vlhkost automaticky.

4.6. Kalciumsilikátové desky

Běžné OSB desky při kontaktu s vodou nebo vlhkostí bobtnají, praskají a drolí se. Kalciumsilikátové desky díky vysoké zásaditosti zabraňují růstu plísní a zároveň působí jako izolační materiál. Jsou hygroskopické, to znamená, že na sebe vážou přebytečnou vlhkost a jsou tak dobrým řešením pro snížení a regulaci relativní vlhkosti v místnosti.

4.7. Postup elektroosmózy pro kapilární vlhkost

Elektroosmóza (běžně se též používá zkratka EOF z anglického ElectroOsmotic Flow), je proces, který probíhá bez použití jakýchkoli chemikálií a jeho cílem je zvrátit kapilární proudění vody. Je založen na technice pulzní rezonanční elektroosmózy, která se provádí přístrojem, který zjišťuje rezonanční frekvenci mokré části stěny a následně elektřinou obrátí kapilární tok vlhkosti. Díky tomuto procesu se kapilární vlhkost skutečně začne vracet do země. Elektroosmóza výrazně zlepšuje energetickou účinnost budovy a snižuje množství vlhkosti ve zdech. Samotný proces je tedy velmi ekonomický a trvanlivý. Jde o odstranění kapilární vlhkosti bez chemikálií či jiných toxických materiálů, je šetrný k životnímu prostředí a bezpečný pro člověka. Když zařízení dosáhne plného výkonu, působí v průměru 32 metrů, což znamená, že vystačí pro více místností. Pokud je objekt větší, je v klíčových bodech instalováno více zařízení současně. Tento systém je užitečný zejména tam, kde nejsou povoleny větší zásahy do objektu, jako je tomu v případě chráněných kulturních památek.

5. Zmírnění následků

5.1. Odstranění následků

Již jsme zmínili, že jediný skutečný způsob, jak odstranit vlhkost a plísně, je skutečně odstranit příčinu. Jednorázové odstranění plísně nebude k ničemu, protože se brzy objeví znovu. Je však dobré vědět, že se tím dá něco dělat, zvláště když vás čeká kompletní rekonstrukce domova, která je jediným správným řešením.

5.2. Odvlhčovače

Odvlhčovače nebo vysoušeče vzduchu jsou větší elektrická zařízení, která likvidují přebytečnou vlhkost v místnosti. Na trhu je více druhů a jsou snadno dostupné a fungují tak, že změří samotnou relativní vlhkost v místnosti a přebytek „odsají“, aby se znovu nastavila optimální hladina.

5.3. Zvlhčovače

Funkce zvlhčovačů je přesně opačná než funkce odvlhčovačů - slouží k tomu, aby vlhkost vzduchu nebyla příliš nízká. To může být problematické zejména ve velmi chladných, ale suchých a slunečných zimních dnech, kdy vlhkost v domácnosti klesne pod 35%, což způsobí podráždění sliznic dýchacích cest, nosu, očí a pokožky. Zvlhčovače budou detekovat hodnoty a čas od času uvolní potřebné množství vlhkosti do vzduchu. Pokud takový přístroj nemáte k dispozici, můžete dočasně namočit pár utěrek a rozprostřít je na topení.

5.4. Prostředek proti plísním

Přípravků a chemikálií na odstranění plísní je na trhu opravdu nespočet a v zásadě jsou všechny na bázi agresivních kyselin. Přípravek nastříkejte na povrch a nechte působit tak dlouho, jak doporučuje výrobce (obvykle 10-15 minut). Nejagresivnější jsou prostředky na čištění plísní z podlah a spár mezi obklady v koupelně. Méně agresivní jsou prostředky na odstraňování plísní z povrchů stěn. Mytí čistou vodou a saponátem nepřichází v úvahu, protože se ničeho nedosáhne. Upozorňujeme, že tyto přípravky se nesmí používat v blízkosti pokojových rostlin nebo na kovové povrchy!

5.5. Malování

Malování sice neodstraní příčinu, ale může posloužit k rychlému a snadnému řešení následků, které dočasně zlepší okolní podmínky. Plesnivé stěny lze po odstranění usazenin osvěžit vápnem, které působí antisepticky a dezinfekčně. Dnes lze na trhu zakoupit i barvy, které obsahují přípravky proti vlhkosti a plísni.