1. Geotechnický průzkum - co potřebujete vědět?

1.1. Co je to geotechnika a kdo se jí zabývá?

Geotechnika je vědní obor, který spojil poznatky z geologie, hydrogeologie, mechaniky zemin a hornin, zakládání staveb a podzemního stavitelství. Geotechnická zpráva popisuje a analyzuje geotechnické složení a únosnost země. Může ji provést inženýrský geolog, ale také geodet (vyšší odborná škola), nejčastěji je tato služba objednána u některé z mnoha geodetických kanceláří.

2. K čemu je geotechnická zpráva dobrá?

2.1. Stabilita budovy

Geotechnická zpráva je nezbytná k tomu, abychom s jistotou určili přesnou skladbu pozemku a zda terén skutečně ustojí nadcházející práce na výstavbě, rekonstrukci, přístavbě či modernizaci objektu. V opačném případě mohou být následky katastrofální a navíc drahé, protože stavba se může pod vlastní tíhou začít hroutit. Pokud chcete udržitelný, účelný a cenově výhodný projekt, který vydrží desítky let, je nezbytné si před zahájením jakýchkoliv prací (ať už projektových nebo stavebních) objednat geotechnický průzkum, aby bylo jasné, o jaký pozemek se jedná. Samozřejmě není nutné zdůrazňovat, jak cenné budou tyto informace pro stavební inženýry.

2.2. Projektování

Rozbor půdy je základním nástrojem každého odborníka na geologii, který ve svých zprávách uvádí údaje o složení půdy. Díky němu zjistíme, jaké vrstvy terénu existují, kde přesně se nachází, jak moc jsou nosné, kde jsou měkčí, kde je možnost sesuvů půdy apod. Všechny tyto informace jsou nezbytné pro podrobné a přesné určení hloubky založení a výpočet únosnosti zeminy. Pokud je část terénu na skále a druhá část na měkčí půdě, je celkem logické, že základy se budou lišit. To však může zjistit pouze inženýrsko-geologický průzkum. Geotechnická zpráva dále obsahuje údaje o hladinách podzemních vod (pokud existují), o propustnosti jednotlivých vrstev a o možnostech průsaků a záplav. Najatý odborník tak do posudku uvede všechny potřebné výchozí údaje, na základě kterých se návrh provádí.

2.3. Odvodnění

Kromě údajů potřebných pro statické výpočty je zpráva potřebná i pro racionální a funkční návrh odvodu dešťových vod. Na základě získaných informací lze určit, zda existuje obava ze stagnace vody. Projektant tak bude moci počítat s vhodnými rozměry odvodňovacího systému objektu. Dále je vypracován plán ochrany a údržby stavební jámy, aby při výstavbě nedocházelo k jejímu zatopení. To je důležité zejména při stavbě náročných větších objektů (více podzemních podlaží nebo garáží) a na stavbách ve strmém terénu.

2.4. Příloha pro stavebního povolení

Geotechnická zpráva je obvykle vyžadována jako příloha projektové dokumentace potřebné pro stavební povolení. Před vypracováním projektové dokumentace je vhodné získat geologický posudek. Podrobný inženýrsko-geologický průzkum poskytne informace nezbytné pro odpovídající návrh trvalé nebo dočasné stavby a také dostatečný podklad pro návrh způsobu založení stavby. Na základě této zprávy projektant navrhne nejvhodnější způsob založení a během stavby by neměly nastat žádné problémy (pokud nenastane nějaká nepředvídaná situace). Geologický průzkum zkoumá půdní podmínky, vlastnosti a hloubku spodní vody a stav úrovně terénu.

2.5. Možnost instalace tepelného čerpadla

Kromě složení zeminy se při průzkumu zjišťuje i poloha a hloubka podzemní vody. To je naprosto zásadní, pokud uvažujete o instalaci tepelného čerpadla, které by sloužilo pro napájení budovy. Geodet bude schopen posoudit, zda je množství a teplota spodní vody vhodné pro tepelné čerpadlo voda-voda nebo země-voda, což značně usnadní rozhodování.

2.6. Klidný spánek

V neposlední řadě je tento dokument nezbytný k tomu, abyste se ujistili, že to, do čeho investujete svou energii, čas a peníze, je bezpečná a dlouhodobá investice. Jedině tak se v budoucnu vyhnete nepředvídaným událostem. Proto vám upřímně doporučujeme objednat si průzkum, i když jej nikdo nebude požadovat z moci úřední. Cena takového dokumentu představuje cca 0,005 % - 0,01 % investice do celého projektu, a pokud se neudělá, může způsobit obrovské škody a následně velkou finanční ztrátu. Poškození sousedních budov (praskliny na fasádě a nosné konstrukci) v důsledku špatně chráněných a vytvořených stavebních jam, pokles terénu (který v každém případě může poškodit sousední budovy v bezprostřední blízkosti), zadržování vody a záplavy jsou jen některé z možných důsledků. Proto vždy doporučujeme neváhat a udělat vše, co je ve vašich silách, abyste zajistili odolnost vašeho domu a vyhnuli se vysokým nákladům na následné opravy.

3. Získání údajů pro zprávu

3.1. Vrtání pro inženýrsko-geologický průzkum

Geotechnický průzkum vyžaduje výkop, tj. sondáž nebo vrtání, prováděné na více místech pozemku. Provádí se zpravidla na 2-4 bodech na pozemku, tedy v místě, kde bude objekt postaven. Pokud dům již stojí (nejste prvním majitelem), ale rádi byste si prověřili skladbu terénu pro případnou přístavbu nebo rekonstrukci, provádí se vrtání ve všech úhlech až po dno základů, a někdy podél kritických zdí. Je důležité, aby se výkop dělal v těch místech, kde bude dům skutečně stát, protože složení zeminy stejného pozemku se na různých místech liší.

Další důležitou věcí je hloubka vrtání. Je nutné, aby výkopy byly dostatečně hluboké, aby byly zahrnuty všechny vrstvy zeminy. Jedině tak získáte reálný náhled na skutečný stav terénu.

3.2. Ruční nebo mechanické vrtání?

Výkop lze provádět ručně nebo mechanicky. Důležité je pouze kopat dostatečně hluboko, abyste se dostali do všech vrstev země. Pokud vrt není dostatečně hluboký, budou chybět dost důležité údaje o složení půdy, což ovlivní správnost a preciznost průzkumu. Může se stát, že geolog nebude chtít vykopané vzorky vůbec analyzovat, protože odhadne, že nejsou reprezentativní pro skutečné složení. Většina lidí se proto rozhodne pro mechanické vrtání, které raději přenechá odborníkům.

3.3. Sondování

Sondování je speciální druh vrtání, které se provádí speciálně vybaveným bagrem a na jehož základě se následně provádějí geologická a geotechnické měření a rozbory. Hloubka vrtu pro sondu je dána geologickým složením zeminy, počtem podlaží objektu a hloubkou založení. Výkop se provádí vždy minimálně do vrstvy zeminy vhodné pro založení. Pro přesné výsledky je žádoucí vykopat co nejvíce vrstev.

3.4. Promluvte si se svými sousedy

Důležitým, ale často opomíjeným aspektem získávání dat pro přípravu geotechnické zprávy je rozhovor se sousedy. Dobrý geodet se zeptá sousedů na to, jak položili základy svých domů a s jakými problémy se setkali. Poté si prohlédne širší oblast. To mu poskytne základní orientační informace o vlastnostech terénu v blízkosti staveniště a také o tom, zda se v blízkém okolí nacházejí lesy, soutěsky, řeky či jiné vodní plochy.

4. Jaké rozbory provede geodet?

Průzkum a rozbor závisí na ploše, složitosti terénu a složení pozemku, na kterém se chystáte stavět. Podle stupně náročnosti terénu a velikosti domu si můžete vybrat ze tří základních půdních zkoušek. Geodet vybere, který bude nejvhodnější.

4.1. Statická penetrační zkouška (CPT)

Jedná se o nejzákladnější, ale nejkomplexnější testování. Přišlo se k závěru, že hloubková měření se nejlépe provádějí na 2 cm segmentech. Touto metodou se sonda zatlačí do země tak hluboko, že dosáhne tvrdého povrchu. Za celou dobu vrtání (každé 2 cm) získáváme údaje o odporu, který půda poskytuje při pronikání do hloubky. Nakonec počítač všechna získaná data sjednotí. Byl tak získán úplný fázový profil daného terénu, který slouží jako podklad pro posouzení sesedání a únosnosti zeminy podle zvoleného systému založení. Tento postup je vhodný pro všechny typy půd a doporučuje se bez ohledu na typ a druh základu.

4.2. Dilatometrická zkouška (DMT)

Dilatometrická zkouška je vhodná pro měkké půdy, kde se rozhoduje o volbě hlubinných základů. V takovém případě může DMT nahradit testování CPT, protože také poskytuje fázový (souvislý) profil složení půdy. Na základě těchto údajů jsou provedeny základové plány a odhady únosnosti zeminy.

4. 3 Dynamická penetrační zkouška (DPT)

Tato sondáž je vhodná pro pozemky, které jsou převážně na písčité a štěrkové půdě. Jedná se o poněkud pokročilejší typ, který kromě hustoty poskytuje také údaje o pevnosti, kompaktnosti, modulu pružnosti, očekávaném sedání a únosnosti základu. Toto testování také určuje potenciál propustnosti půdních vrstev. Pokud se provádí SPT testování, pak CPT není potřeba, protože všechna potřebná data již byla získána.

5. Co riskujete bez řádné geotechnické zprávy?

5.1. Poddimenzování objektu

Pokud se rozměry budovy zmenší kvůli chybějícímu geotechnické zprávě, hrozí, že bydlení v této budově nebude zcela bezpečné. Dimenzování zahrnuje návrh, respektive výpočet průřezů konstrukčních prvků, které zajistí dostatečnou pevnost a stabilitu konstrukce. Poddimenzování je chyba v inženýrském výpočtu, která by později vedla k příliš malým průřezům konstrukčních prvků s menší nebo nedostatečnou únosností, statickou pevností nebo stabilitou, což je samo o sobě velmi nebezpečné pro každou budovu. Pozdější kritický stav může způsobit jakýkoli silný déšť na podzim, ale také na jaře, když roztaje sníh. V každém případě jsou první trhliny v nevhodně dimenzované budově rychle viditelné a při neodborných opravách se pak jen postupně zvětšují. Rekonstrukce budovy a oprava škod je samozřejmě možná, ale velmi nákladná. Na druhou stranu je téměř nemožné uvést budovu po poškození zcela do původního stavu.

5.2. Předimenzování objektu

Předimenzovat objekt znamená navrhnout jej příliš staticky stabilní a tuhý. To znamená, že se volí větší průřezy konstrukčních prvků, než je reálně potřeba. To zvyšuje množství použitého materiálu, a tím samozřejmě i náklady. To však není vše. Hmotnost samotné budovy se zvyšuje, což dodatečně zatěžuje půdu pod ní. Toto si tak vyžádá dodatečné náklady na zpevnění terénu, které by jinak nebylo vůbec nutné.

5.3. Poškození sousedních budov

V neposlední řadě stavba bez předchozí geotechnické zprávy ohrožuje okolní budovy. Když se terén kvůli nesprávnému dimenzování usadí, hrozí dokonce i to, že se budovy v okolí vašeho domu poškodí nebo zřítí. Pokud se na nich objeví trhliny, nesete odpovědnost vy! Ostatní vlastníci po vás mohou požadovat plnou náhradu nákladů na nápravu. Pochopitelně, může dojít i ke ztrátách na životech, takže s tímto rozhodně není radno si zahrávat.

6. Cena geotechnické zprávy

Náklady na zpracování dokumentu tohoto typu představují minimální náklady v rámci celkové stavební investice. Připočtete-li k tomu astronomické částky, které možná budete muset zaplatit za nápravu škod způsobených nedostatkem údajů o geologickém složení půdy, nemůžete pochybovat o tom, zda se zhotovení této zprávy vyplatí. Průměrná cena vypracování inženýrsko-geologického průzkumu s osvědčením, potřebného pro stavební povolení, se pohybuje mezi 5.000 a 15.000Kč.