1. Zahradní architektura - co potřebujete vědět?

1.1. Návrhy zahrad, projekty

Počátky zahradní (krajinářské) architektury sahají před rok 1800. Tehdy se tomuto typu architektury říkalo Zahradní úprava. Krajináři upravovali výhradně prostředí parků a zahrad honosných vil, zámků, paláců a okolí reprezentativních státních budov. Jedním z nejznámějších příkladů krajinářských úprav, které dodnes obdivuje široká veřejnost, je park Versailles, navržený podle barokních zásad. Před rokem 1800 existují první systematicky pořizované záznamy, které popisují krajinářskou architekturu jako odbornou disciplínu. Krajinářská architektura je poprvé zmíněna v dílech Josepha Addisona z roku 1712, ale samotný název „krajinářská architektura“ tehdy neexistoval. Koncept byl oficiálně schválen až v roce 1828, kdy jej vytvořil Gilbert Laing Meason; toto datum je tak považováno za zlom v historii, protože se krajinářská architektura oficiálně stala jednou z profesí územního plánování.

Toto odvětví architektury sice začalo v Evropě, ale vzkvétalo na druhé straně oceánu, ve Spojených státech, když tato země urychlila výstavbu svých měst a začala tak navrhovat urbanisticko-krajinářské celky. Spojené státy jsou stále v čele projektů, z nichž některé jsou opravdu dechberoucí. Vydávají také nejodbornější knihy a články, což ve svém důsledku vede ke zrychlení tempa pokroku v každé z oblastí tzv. environmentálního managementu. Rok 1899 byl v tomto smyslu jakýmsi zlomem, neboť v té době byla založena známá ASLA (Americká společnost krajinných architektů).

1.2. Definice

Zahradní architektura je odvětví, které se zabývá navrhováním a plánováním venkovních prostor, jako jsou veřejné zelené plochy, parky, veřejné zahrady a další pamětihodnosti. Ovlivňuje prostor ze sociálního, estetického, environmentálního a zážitkového hlediska. Při navrhování a plánování berou zahradní architekti v úvahu místní charakteristiky a další rysy přírodní krajiny spolu s dalšími důležitými faktory a snaží se je zachovat, vylepšit, rozšířit a doplnit - ve skutečnosti se snaží vytvořit nové, hodnotnější celky. Jejich práce zahrnuje i navrhování městských prvků, tj. cest, průchodů, podchodů, náměstí, křižovatek, ale i laviček, košů, hřišť, schodišť, osvětlení a podobně.

1.3. Rozsah krajinářské architektury

Dá se říci, že toto odvětví architektury je velmi rozsáhlé, multidisciplinární a komplexní, neboť zahrnuje uspořádání různých prostředí a prostorů, zejména však těch nezastavěných. Všechny tyto typy úprav se od sebe ve větší či menší míře liší rozsahem, polohou, vegetací a způsobem terénních úprav. Krajinářská architektura zahrnuje tvorbu veřejných městských ploch (náměstí, kampusy, rekreační střediska), parků, stezek, příjezdových cest a průchodů v nich, ale také tematických zelených ploch; na druhou stranu dnes přibývá soukromých zahrad, uzavřených obytných komplexů, golfových hřišť a podobných zařízení, kde je věnována stejná pozornost terénním úpravám i obytným prostorům. Moderní trendy velí, že by poskytování co největšího komfortu a úrovně bydlení nemělo být zaměřeno jen na interiéry, ale aby bylo vše propojeno s exteriérem, čímž se získají promyšlené a smysluplné celky. Krajinářská architektura se dnes specializuje na správu přírodní krajiny a rozsáhlých oblastí neobydlené divočiny a také na regeneraci degradovaných a zdevastovaných oblastí, jako jsou skládky a opuštěné doly. Koncepty mohou zahrnovat desítky hektarů parků a lesů nebo jen několik desítek metrů čtverečních soukromých zahrad za domem.

1.4. Oblasti činnosti krajinářské architektury

Architektura je dnes náročná, rozvětvená a multidisciplinární činnost, která zahrnuje a kombinuje znalosti mnoha oborů, a krajinářská architektura ji v tomto ohledu téměř předčí. Je to profese, která zahrnuje znalosti z botaniky, zahradnictví, architektury, urbanismu, designu, umění, environmentální psychologie, sociologie, geologie, geografie, ekologie, biologie a dalších oborů. Kromě samozřejmé hluboké znalosti rostlinných druhů a jejich vlastností se zahradní architekt musí zabývat mnoha dalšími věcmi. Musí mít znalosti o udržitelném plánování a dopadu velkých zásahů do přírodní krajiny, o zvycích a životě lidí v dané oblasti, a především musí dobře znát vlastnosti krajiny: jaká je půda, jaké jsou místní druhy rostlin a živočichů apod. Musí mít také vynikající znalosti urbanistického plánování a rozumět tomu, jak navrhovat městskou zeleň tak, aby navazovala na ostatní části města a začlenila se do souvislé městské struktury. V neposlední řadě musí rozumět ekologii a tomu, jak obnovit degradované zóny tím, že v nich obnoví přírodní rovnováhu.

1.5. Management přírodní krajiny

Na rozdíl od minulosti se dnes zahradní architekti nepodílejí pouze na plánování a navrhování, ale také na správě a organizaci přírodní krajiny. Kromě toho, že jsou designéry, jsou to také manažeři, kteří kontrolují a spravují chod svých děl. Zahradní architekti nejvíce spolupracují s botaniky, zahradníky, architekty a urbanisty. Často se také setkávají v týmech společně s lesníky, kde jako manažeři pomáhají při rozhodování o dlouhodobém, udržitelném rozvoji, péči a regeneraci krajiny.

2. Krajinářský architekt

2.1. Čím se zabývá?

Zahradní architekt se zabývá návrhem, plánováním, organizací a správou přírodní krajiny. Jak již bylo zmíněno, jedná se o přestavby urbanizovaných prostor, jako je úprava parků, okolí univerzit, soukromých zahrad, ale i zcela neobydlených prostor. Jedná se v zásadě o architekta krajiny, nikoliv budov. Tato profese je více spjata s botanikou, zahradnictvím, ekologií a biologií než se stavebnictvím a architekturou.

2.2. Opravdu potřebujeme zahradní architekty?

Zahrady a dvorky kolem soukromých domů jsou podle estetických kritérií, rozsahu a náročnosti práce samozřejmě nesrovnatelné s veřejnými prostranstvími. Pomoc zahradních architektů však může být neocenitelná, pokud chcete, aby okolí vašeho domu bylo uceleným celkem a mělo jakýsi koncepční význam, vedený jednotnou myšlenkou. Krajináři totiž dokážou dokonale propojit své dovednosti a znalosti o vlastnostech rostlinných druhů se smyslem pro prostorovou kompozici a estetiku. Navrhnou kombinaci rostlin dle vašich požadavků, přání a očekávání a naaranžují vše tak, aby celek zanechával harmonický dojem, byl zajímavý a barevný po celý rok. Toho je schopen jen zkušený profesionál, zvláště jde-li o větší a komplexní zahradu.

Kromě naplánování zahrad a postavení květin, keřů a stromů navrhnou zahradní architekti také zahradní cestičky, schůdky a další přístupy, terasy, altány, vodní plochy a přístřešky, které fyzicky propojí různé části pozemku. Rovněž nabídnou veškerou pomoc nebo dokonce převezmou celou organizaci výsadby, najdou dodavatele, vedou a koordinují proces výsadby a postarají se o kvalitu provedených prací. Proto je skvělé, když terénní úpravy dvora začínají současně s projektem budovy, protože všechny přípravné práce probíhají souběžně a vše je pak jednodušší a levnější. Následná práce stojí vždy více.

2.3. Úloha zahradního architekta v architektuře

Zahradní architekti dbají na to, aby exteriér byl koncepčním doplňkem architektonického počinu. To prakticky znamená, že by objekt měl co nejlépe zapadnout do prostředí a účelně se propojit s venkovním prostorem. Kvalitní terénní úpravy pozdvihnou kvalitu celé nemovitosti, proto jsou na veřejné architektonické projekty vždy najímáni i zahradní architekti. Není nic krásnějšího než pohled z okna na nádhernou zeleň a upravený prostor, který vás vyloženě láká ven. Úzká spolupráce architektů a krajinářů je poměrně nedávným fenoménem, ​​protože si architekti donedávna dělali víceméně všechno sami.

2.4. Úloha zahradního architekta v urbanismu

Začátkem 19. století zažíval urbanismus opravdový boom zejména v Americe, kde se hodně stavělo „na zelené louce“. V důsledku toho od té doby roste potřeba odborníků začlenit krajinářské celky do městského prostředí. Mezi nejznámější parkové úpravy patří newyorský Central Park, Brooklyn Proospect a Emerald Necklace v Bostonu. Právě rychle rostoucí americká města byla pro zahradní architekty dobrou příležitostí rozšířit pole působnosti a povědomí o své důležitosti.

3. Oblasti krajinářské architektury

3.1. Plánování a výsadba rostlin

Nejčastějším úkolem krajinářských architektů jsou zahrady, zejména pokud jde o rodinné domy nebo soukromé pozemky. Všichni si přejeme kochat se při pohledu na upravenou zahradu, a právě krajinářský architekt je člověk, který s rostlinami vytváří dechberoucí kouzla. Zahrady u našich domů se obvykle skládají ze dvou částí: menší předzahrádky a centrální zahrady, kterou doplňují další tematické části (zeleninový, ovocný a bylinkový záhon). Ačkoli se liší jak podle druhů rostlin, tak podle složitosti a náročnosti údržby, v dobrém zahradním designu jsou vždy esteticky, vizuálně i funkčně propojeny a vzájemně se doplňují. Obvykle jsou propojeny několika stejnými rostlinami, které mají umožnit jemné přechody z jedné části zahrady do druhé. Zahrady se plánují podle oblohy (slunce/polostín/stín), dalších venkovních úprav (kde vedou cesty, příjezdové cesty, schody...) a samozřejmě podle vašich potřeb, přání a požadavků. Někteří lidé dávají přednost umělecky upraveným francouzským zahradám s bohatou výsadbou a množstvím rostlinných druhů, jiní pak přirozenějšímu a méně náročnému prostředí a volí luční, divoké a méně náročné druhy.

3.2. Plánování stezek, příjezdových cest

Zahradní architekt navrhne kromě zahrad také cesty, přístupy, mosty, schody, vytyčí průchody a prováže jednotlivé části. Určí také, kde bude terasa, kde může být altán, můstek nebo pergola. Ani to nejlepší uspořádání si bez přístupu nelze pořádně užít, a tak je promyšlený systém cest usměrňujících pohyb na pozemku více než nutný.

3.3. Návrh venkovního vybavení

Zahradní architekt vám poradí a navrhne, jaké vybavení použít pro venkovní části zahrady. Některé typy vzorů se hodí spíše ke kovovým židlím, lehátkům a stolům, jiné k poněkud rustikálnějšímu stylu... Může také navrhnout venkovní krb, ohniště nebo dokonce vodní prvky, jako jsou bazény, jezírka, studny nebo okrasné fontány. Je důležité navrhnout plán osvětlení, abyste si mohli zahradu užívat i večer a za letních nocí. S tímto krajinářskému architektovi může pomoci další zajímavá profese: designér světla.

4. Výsadba zeleně

4.1. Připravte si seznam a koláž

Nejprve doporučujeme, abyste si sepsali všechna svá přání a očekávání. Jaké jsou vaše oblíbené rostliny, barvy, tvary, které byste chtěli mít? Jedním ze základních vodítek by měla být účelnost záměru, tedy jeho udržitelnost, abyste se o zahradu mohli pravidelně starat a dělat všechny potřebné práce vlastnoručně. Vysvětlete odborníkovi, kterého najmete, jaký obraz celek si přejete: divoký, přirozenější, nespoutaný nebo zcela upravený a pedantně vyrovnaný? Měli byste si však uvědomit, že některé faktory, které podmiňují a ovlivňují plánování, jsou nad vaše síly, a nedá se s nimi nic dělat. Máme na mysli orientaci pozemku, která ovlivňuje sluneční svit (různé druhy rostlin vyžadují různé podmínky), množství srážek, sněhu, sílu větru a okolní vegetace, kterou je nutné věnovat alespoň minimální pozornost a zohlednit ji v novém projektu.

4.2. Výběr zahradního architekta

Při výběru zahradního architekta se informujte o jeho předchozích projektech. Požádejte ho, aby vám poslal fotografie svých děl. Pokud je možné vidět je naživo, tedy pokud se jedná o veřejné prostory, rozhodně toho využijte. Pokud máte podobný vkus a smysl pro estetiku, bude pro vás snazší dosáhnout vzájemně uspokojivých řešení.

4.3. Obhlídka lokality a dohoda

Zahradní architekt si nejprve prohlédne pozemek a poté začne přemýšlet o návrhu terénních úprav. Je důležité uvědomit si pohyb slunce, sklon terénu, vlastnosti půdy, místní vegetaci, určit pozici příjezdových cest, přístupů a všech dalších důležitých faktorů. Nový návrh musí perfektně zapadat do stávající situace, vyhovovat klimatickým a topografickým podmínkám, jinak se rostlinám nebude dařit a zahrada bude velmi náročná na údržbu. Musíme si také uvědomit, z jak strmého terénu by mohla dešťová voda odnášet půdu, a tato místa řádně chránit, např. pomocí svahových tvárnic nebo opěrných zdí, abychom zabránili sesuvům půdy.

4.4. Analýza půdy a geodetické zaměření

Zahradní architekt může vyzvednout vzorky půdy z různých míst a poslat je do laboratoře k analýze. Zjistí obsah minerálních látek (fosforu, draslíku a organických látek), což se hodí zejména v případě, že o pozemcích nevíte téměř nic, navíc v okolí nejsou žádné zahrádky (takže nemůžete vědět, zda má půda pěstitelský potenciál).

Zahradní architekt bude možná vyžadovat geodetické zaměření, protože jinak nezvládne lokalizovat potřebné prvky. Geodetické zaměření je objednáno u geodeta a následně předáno krajináři k dalšímu zpracování.

4.5. Koncepční návrh

Pak začíná nejlepší část projektu - vývoj koncepčního návrhu. V koncepčním návrhu je přítomna obecná koncepce ("společná nit"), která spojuje zahradu do harmonického celku, bez ohledu na to, jestli je rozdělena do sektorů a obsahuje oddělené plochy trávníků, trvalek, stromů, keřů, záhonů (ovocný, zeleninový, bylinkový) a dalších mini-celků. Dále schematicky určuje a navrhuje cesty, schody, terasy a další spojovací prvky a vybírá materiály. Kromě půdorysu pro vás zahradní architekt vypracuje také veškeré plány. Ve fázi koncepčního návrhu ještě nejsou stanoveny jednotlivé druhy rostlin ani jejich množství.

4.6. Realizační projekt

Realizační projekt zahrnuje podrobný soupis druhů a rostlinných druhů s latinskými názvy, přesné umístění jednotlivých druhů a přesné vymezení dalších ploch a cest, které zahradu propojí do smysluplného celku.

4.7. Výběr dodavatelů a nákup zeleně

Když je vše připraveno, zahradní architekt vám pomůže vybrat dodavatele. Zahradníci vám odborně vysadí rostliny, zahradní centra vám je prodají, a dodavatelé zemních a stavebních prací se postarají o další venkovní prvky, jako jsou dlažby, cesty a terasy. Radíme vám shromáždit více nabídek, abyste mohli porovnat ceny jednotlivých uchazečů a rozhodnout se pro ty nejlepší.

4.8. Realizace zahrady

Jakmile jsou vybráni všichni dodavatelé, může se začít s realizací zahrady. Nejprve se provedou zemní práce a ochranné zdi, vnější cesty, terasy a podlahy. Poté se začnou zakládat záhony nebo plochy, na kterých budou rostliny umístěny. Nakonec se rostliny zasadí a dostatečně ochrání před škůdci a jinými živočichy, protože mladé rostlinky jsou velmi citlivé. Je třeba dbát na to, aby výsadba byla provedena ve správnou dobu - některé rostliny se vysazují na jaře, jiné koncem léta nebo na podzim. Je třeba zajistit rostlinám dostatek vody nejen bezprostředně po výsadbě, ale i později. Krajinářský architekt může pomoci i se systémem zavlažování.

4.9. Údržba vegetace

Když vaše zahrada vypadá přesně tak jak chcete, práce není hotová, naopak. Ve skutečnosti teprve začíná, protože každá zahrada je živý organismus, který vyžaduje úsilí, péči, pozornost a vlastně i spoustu času a peněz. To vše by mělo být prováděno podle rad a pokynů odborníků. Jen tak zůstane nádherná a bude pro vás potěšení trávit v ní volný čas. Pokud si nejste jisti, že to všechno zvládnete sami, nemusí být špatné najmout si zahradníka, který k vám může docházet pravidelně nebo jen čas od času.

5. Krajinářská architektura - cena

Za zhotovení profesionálních plánů si zahradní architekti účtují cca 12.000 - 20.000Kč. Kromě rozmístění rostlin tyto návrhy zahrnují sběr a odvod dešťové vody, odpadních vod, umístění kanálů; dále jsou pak návrhy schodišť a opěrných zdí, svahových tvárnic, cest, obrubníků a jezírek nebo bazénu. Výkresy jsou zpravidla vyhotoveny v měřítku 1:100.