1. Zámečnictví, kovoobrábění - co potřebujete vědět?

Kovoobrábění je proces práce s kovy, z nichž vytváříme jednotlivé kovové části, sestavy nebo větší kovové konstrukce. Zámečnictví nebo kovoobrábění je velmi různorodé řemeslo, které pokrývá vše od výroby například lodní konstrukce až po výrobu nejmenších součástek motoru. Pokrývá tedy i odpovídající širokou škálu dovedností, znalostí a nástrojů.

2. Výběr dodavatelů

Pokud potřebujete některou z těchto služeb, zkuste najít zhotovitele nebo společnost s dlouholetými zkušenostmi. Dobré firmy obvykle provádějí inspekční a technické poradenství před provedením prací. Po nich se zabývají údržbou a případnými opravami. Nezapomeňte na vydání záruky, která vás ochrání v případě poškození - a to jak kvůli kvalitě materiálu, tak kvůli provedené práci. Pokud najdete flexibilní společnost připravenou vyhovět vašim potřebám, vězte, že jste si vybrali dobře.

3. Nejvyhledávanější výrobky a služby

3.1. Vrata a brány

Brány do dvora jsou obvykle vyrobeny z nerezové oceli, hliníku nebo železa (tepaného železa). Tvar a barva jsou zcela přizpůsobitelné vašemu vkusu a prostoru.

Brány do dvora mohou být:

- Volně stojící - takové brány jsou na konzolách z betonových nebo kovových sloupů a nepotřebují podlahové kolejnice. Kromě obvyklého manuálního otevírání je lze také nastavit na automatické otevírání, což zjednodušuje a usnadňuje jejich používání.

- Pohyblivé – tyto brány se pohybují po kolejnici zabudované na zemi. Jejich otevírání a zavírání může být manuální nebo elektrické.

- Křídlové - tyto brány jsou upevněny na jednom nebo dvou sloupech, podle toho, zda jsou jednokřídlé nebo dvoukřídlé. Lze je také otevřít ručně nebo automaticky.

- Vrátka pro chodce nebo mazlíčky

3.2. Ploty

Ploty slouží k oplocení a ochraně pozemků, dvorů, teras, bazénů, balkonů, schodů a podobně. Esteticky by měly být harmonizovány s prostorem a okolím, ve kterém jsou umístěny. Obvykle jsou vyrobeny z nerezové oceli, hliníku a kovaného železa, ale mohou být také vyrobeny z kombinací materiálů, jako jsou dřevo a sklo. Venkovní ploty musí mít protikorozní ochranu.

Ploty z nerezové oceli

Nerezové ploty jsou vhodné do interiéru i exteriéru. Mohou být pískovány, broušeny, leštěny. Nerezová ocel se často kombinuje s jinými materiály, nejvíce se dřevem a sklem. Vyznačují se jednoduchostí a dlouhou životností.

Kované ploty

Kované ploty jsou mimořádně elegantní, zajímavé a působí honosně. Tvary všech prvků a jejich uspořádání si vybíráte podle vlastního vkusu. Takovéto ploty se obvykle šroubují k betonovým nebo kovovým sloupům. Musí být chráněny před korozí, aby vydržely co nejdéle. Tato antikorozní ochrana se nejčastěji nanáší žárovým zinkováním, poté se plot natírá barvou nebo práškem.

Hliníkové ploty

Hliníkové ploty a zábradlí jsou nejvhodnější pro balkony, terasy, schody, bazény a dvorky. Jsou lehčí než ploty z nerezové oceli. Na rozdíl od svařovaných nerezových plotů, hliníkové ploty se šroubují, čili jejich instalace je jednodušší. Přesto vypadají krásně a jsou bytelné.

3.3. Schodiště

Existují různé typy schodů a konstrukcí schodišť pro vnitřní, venkovní a průmyslové použití. Obvykle jsou vyrobeny z žárově pozinkované hladké nebo nerezové oceli.

3.4. Přístřešky

Přístřešky jsou vyráběny pro automobily, balkony, terasy a podobná místa k ochraně před srážkami a jinými atmosférickými vlivy - sluncem, deštěm, sněhem, krupobitím. Často se jedná o ocelové nebo hliníkové konstrukce. Ocel, obyčejná nebo nerezová, je chráněna před korozí žárovým zinkováním a poté natíráním barvou nebo práškem. V obou případech si barvu volíte libovolně. Přístřešky mohou být volně stojící, samonosné nebo na sloupech.

3.5. Dle vašeho přání

Existují předměty nebo prvky, které může zámečník udělat podle vašich představ; například některé nosné konstrukce, plošiny, nosníky, rámy, kusy nábytku pro domácnosti, sklady, průmyslové, sportovní a jiné objekty.

4. Proces zpracování, spojení a ochrany

4.1. Proces zpracování kovů

4.1.1. Ohýbání

Při ohýbání kovu se povrchová nebo vnější vlákna napnou a vnitřní se naopak zmenší nebo smrští. Ve středu zůstává neutrální pole, ve kterém se vlákna nenapínají. Ohýbání je jedním z nejrozšířenějších technologických procesů zpracování kovových polotovarů, jako jsou plechy, profily a trubky. U jednotlivých a malosériových prvků se ohýbání provádí na univerzálních strojích a nástrojích. V sériové výrobě se používají speciální nástroje, které současně provádějí řezání, ohýbání a vytahování.

4.1.2. Vytahování

Dnes se vytahování provádí zejména v řemeslných, hrnčířských a kovářských dílnách, protože v tovární výrobě bylo nahrazeno lisováním. Provádí se umístěním kovu na kovadlinu a úderem speciálního kladiva od středu k okrajům. Během nárazu se materiál postupně ztenčuje a smršťuje. Tímto způsobem se nejčastěji zpracovává měď, mosaz, hliník, cín a zinek.

4.1.3. Broušení

Broušení může být ruční, vnější, vnitřní, povrchové, přímé, kruhové... existuje broušení, řezání a závitování. Pro tento způsob zpracování se používají různé nástroje, od stolních brusek po elektrické, které mohou být úhlové, ploché, vibrační a čelní.

4.1.4. Vrtání

Do kovu je takto vytvořen otvor vrtáním. Otvor může být různého průřezu a může se i postupně zvětšovat používáním větších vrtáků. Leštěním se otvor může dokonale vyrovnat.

Tímto způsobem lze vrtat ocel, hardox, nerezovou ocel, trubky z nerezové oceli, hliník, měď, mosaz a jiné kovy.

4.1.5. Řezání

Řezání laserem

Toto je technologicky nejpokročilejší a nejpřesnější způsob řezání kovů. Oproti jiným postupům má řadu výhod. Dnes už není příliš drahý, je rychlý a kvalitní. Hliník a nerezová ocel se obvykle řezají laserem na tloušťku 2 cm, pokud je celá deska až 2x4 m. Velikost zpracovávané desky však závisí na velikosti stroje, který má dílna k dispozici.

Plazmové řezání

Tento způsob řezání kovu je nejdražší. Obvykle se používá na kovových konstrukcích do tloušťky 8 cm, zatímco tloušťka nerezové oceli a hliníku může být až 4 cm. Největší deska, kterou dokáže stroj zpracovat, je 2x6 m. I zde však velikost zpracovávané desky závisí na velikosti stroje.

Pásová pila

S touto pilou jsou řezány kovové pily a trubky. Řezání může být prováděno v pravém nebo ostrém úhlu. Největší průměr řezu, který lze pomocí tohoto nástroje vyrobit, je 60 cm.

4.2. Způsoby spojování kovů

4.2.1. Nýtování

Spojením materiálu nýty se získá neoddělitelné spojení, tj. pevný celek. Nýtování může být horké nebo studené. Takto spojené díly lze demontovat pouze řezáním. Tato metoda montáže kovu se používá při stavbě mostů, sítí, plotů a podobně - hlavně tam, kde se očekává vyšší zatížení.

4.2.2. Svařování

Svařování je způsob spojování dvou nebo více prvků do pevného celku působením tepla, tlaku nebo jejich kombinací. Svařování lze provádět svařovacího materiálu, ale také bez něj, s přídavným tlakem nebo bez něj. Dělí se na svařování tavné, tlakové a laserové.

4.2.3. Pájení

Tavením pájecího materiálu se spojí dva kovy nebo dva prvky stejného kovu. Pájecí materiál se taví, zatímco pájený kov se zahřívá na teplotu tání, čímž se spojí do jednoho a vytvoří neoddělitelnou vazbu. Pájecí materiály mohou být tvrdé a měkké. Měkké mají nižší teplotu tání, tvrdé mají vyšší teplotu tání. Pájením lze ocel spojovat s barvenými kovy.

4.2.4. Šroubování

Tento způsob spojení, na rozdíl od výše uvedených, vytváří oddělitelné spojení. Kovy totiž lze rozebrat, když jsou šrouby odstraněny.

4.3. Oxidační ochrana

Některé kovy podléhají oxidaci a na jejich povrchu se tak tvoří oxidová vrstva. Kovy, jako je hliník, tato vrstva chrání před další oxidací. U železa nechrání ale naopak pod vlivem vody a větru podporuje jeho šíření. Pokud tyto kovy nejsou náležitě ošetřeny, mohou se nakonec rozpadnout. Správná ochrana povrchu je proto nezbytným postupem na dokončení výrobku. Kovy mohou být chráněny kovovými nebo nekovovými ochrannými vrstvami.