1. Izolace podkroví - co potřebujete vědět?

1.1. Dobrá izolace podkroví

Podkroví je prostor, jehož přestavbou můžete zvětšit obytnou plochu, kterou máte k dispozici, nebo je přestavět na velmi praktické prostory pro uskladnění, protože úložného prostoru je vždy nedostatek. Rozdíl mezi pojmy podkroví a mansarda je malý, ale velmi důležitý. Podkroví (půda, hůra) je prostor, který se nachází bezprostředně pod lomenou střechou domu. Mansarda je obytný prostor nebo dokonce malý byt v podkroví. Z tohoto rozdělení je jasné, že si sklad uděláte pouze z podkroví. Ať už se však jedná o to či ono, zásadní je mít dobrou izolaci. Plocha střechy je opravdu velká, a proto jsou i případné tepelné ztráty, které může způsobit, významné. Odborníci tvrdí, že v případě špatné, tenké nebo nesprávně provedené izolace může střechou každý měsíc doslova „utéct“ až 25% celkové tepelné energie!

1.2. Proč je nutná dobrá izolace podkroví?

Prvním důvodem, proč je dostatečné zateplení nezpochybnitelné a nepostradatelné, je odpovídající úroveň komfortu bydlení. Není nic horšího než spát, vlastně vůbec pobývat, v prostoru, kde je v zimě „ledárna“ a v létě „peklo“. Není ani příjemné pobývat v místnostech s velkým teplotním rozdílem nebo v těch, kde je neustále přítomen průvan. Dobrá izolace poskytuje nejen vyšší pohodlí bydlení, ale také výrazně snižuje náklady na vytápění. Pokud se nedostatečně zateplenou střechou ztrácí více než 20% energie na vytápění, můžete jejím správným přizpůsobením ušetřit nemalé peníze! Špatně zateplené půdy, jsou noční můrou pro udržitelnou spotřebu energie, protože na vytápění potřebují mnohem více, a přitom teplo v mžiku zmizí. Dům s takovým podkrovím je tedy zbytečnou zátěží jak pro váš rozpočet, tak pro životní prostředí.

1.3. Izolace podkroví v létě

Špatná izolace je na rozdíl od všeobecného mínění problematická nejen v zimních měsících, ale snad ještě více v létě. Střecha je zdaleka nejexponovanějším prvkem každého domu, který neustále, den za dnem bojuje s počasím - sluncem, deštěm, větrem a sněhem. Těžko říct, co je těžší protivník. Střecha se navíc v létě snadno přehřívá a teploty pod ní ve špatně izolovaném prostoru rychle stoupají a během chvilky překračují 30°C. Zateplené podkroví se samozřejmě v takových atmosférických podmínkách chová opačně a chrání vás před přílišným teplem.

1.4. Dotace na zateplení podkroví nebo půdy

Dotaci na zateplení rodinného domu lze poskytnout na zvýšení energetické účinnosti rodinného domu provedením stavebních úprav, kterými se zasáhne do pláště budovy (zateplení fasády budovy, střešního pláště, vnitřních dělicích konstrukcí mezi vytápěným a nevytápěným prostorem, výměna původních otvorových konstrukcí rodinného domu).

V obou případech musí žadatelé splňovat určité podmínky. Dle ČSN 73 0540-2 by měl být součinitel prostupu tepla minimálně U ≤ 0,24 W/(m2.K), doporučuje se však až 0,10 W/(m2.K). Doporučujeme důkladně se informovat o projektu Nová zelená úsporám a podmínkám pro získání dotací. Maximální součinitel prostupu tepla pro podkroví je 20 W/m2K. V praxi postačuje tloušťka tepelně izolační vrstvy 30 cm, přičemž tloušťka závisí především na typu izolačního materiálu.

1.5. Normy podle nařízení EU

Oblast energetické náročnosti budov ze směrnice 2002/91/ES byla implementována do české národní legislativy v ustanovení § 6a zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Toto ustanovení řešilo jak samotné požadavky na energetickou náročnost, tak také požadavky na certifikát energetické náročnosti budov a jeho náležitosti. V české legislativě (v zákoně č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a ve vyhlášce č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov) je místo pojmu "certifikát", který je uvedený ve směrnici, zaveden pojem "průkaz". Vžila se zkratka PENB (Průkaz energetické náročnosti budovy).
Pokud jde o transponované právně závazné akty Evropské unie týkající se této problematiky, jedním z nich je směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018.

2. Izolace podkroví

2.1. Zateplení podkroví / mansardy

Každé podkroví, zejména to, určené k bydlení, se musí tepelně izolovat. Izolace se dává mezi střešní krokve. Takovéto zateplení je v jistém smyslu náročnější prací oproti zateplení prostoru, ve kterém nebudete bydlet. Hlavním cílem celé procedury je poskytnout zdravé a příjemné prostředí pro bydlení, a to jak v létě, tak v zimě. Pouhý jeden stupeň více či méně může znamenat velký rozdíl v kvalitě života. Ideální teplota vzduchu v obytném prostoru je v létě kolem 20-21 °C a v zimě kolem 22°C. Ideální relativní vlhkost je kolem 50%. Instalace správné izolace je důležitá i proto, aby se zabránilo výskytu vlhkosti a plísní, které mohou časem způsobit velké problémy.

2.2. Izolace podkroví

Podkroví je nebytový prostor, který lze využít pro skladování předmětů a nábytku, ale často je v tak špatném stavu, že zůstává zcela prázdné a nevyužité. Protože zde není žádný strop, mohou být teplotní odchylky od ideální projektované teploty o něco vyšší. Například v zimě může být o pár stupňů chladněji. Pro zateplení podkroví jsou obecně dvě možnosti: buď izolujeme prostor mezi krokvemi, anebo klademe izolační prvky nad ně. První způsob znamená, že je izolována stejným způsobem jako mansardová střecha (to znamená, že podkroví bude kompletně izolováno), a druhý, že je izolována mezipodestou, která ji odděluje od spodního podlaží (v tomto případě podkroví izolováno nebude). Druhý způsob je častější na nevyužívaných půdách. Pokud však chcete podkroví využívat v budoucnu pro bydlení, je určitě vhodné ho zateplit mezi krokvemi.

3. Druhy izolací podkroví

3.1. Vlastnosti různých izolačních materiálů

Na trhu je dnes daleko více izolačních materiálů než kdy dříve. Každý typ s sebou nese určité výhody i nevýhody. Výběr izolace nejprve závisí na potřebách, tedy účelu podkroví. Pak samozřejmě hodnotíme cenu, protože se velmi liší podle kvalitativních tříd a výrobce. K ​​tomu všemu je třeba připočítat náklady na najmutí řemeslníka. V neposlední řadě se izolace výrazně liší z hlediska tepelné vodivosti, ekologické výroby, recyklovatelnosti, hořlavosti a řady dalších vlastností.

3.2. Skelná vata

Skelná vata je zdaleka nejpoužívanějším izolačním materiálem. Důvodem je jistě její přijatelná cena, ale také žádoucí vlastnosti tepelné vodivosti. Díky velmi hustým zvlněným vláknům je blokován a zpomalován průchod tepla zevnitř ven. Tento druh vlny je nehořlavý, což je pochopitelně velmi důležitá vlastnost pro ochranu každého obytného prostoru. Její tepelný odpor (R) o tloušťce 1 cm je mezi 0,9 a 1,5. Skelná vata neabsorbuje vodu. Prodává se v rolích a pokládá se v pásech. Slabinou této vlny jsou velmi drobná vlákna, která mohou být zdraví škodlivá při vdechnutí nebo požití, proto se vždy doporučuje mít při instalaci ochranné pomůcky na oči, ústa a ruce, dále rukavice a vhodný oděv.

3.3. Kamenná vlna

Kamenná vlna je v popularitě na druhém místě. Tato izolace je obvykle vyrobena z čediče. Vyrábí se z jemných, kamenných vláken. Kamenná vlna je též nehořlavá. Její tepelný odpor (R) o tloušťce 1 cm je mezi 1,35 a 1,7. Kamenná vlna stejně jako skelná vata neabsorbuje vodu, je dokonce naprosto voděodolná a chrání i vůči mikroorganismům. Klíčový rozdíl mezi těmito dvěma izolačními materiály je v tom, že minerální vlna je mnohem šetrnější k životnímu prostředí. Neprodává se v rolích, ale v deskách, které se kladou vedle sebe nebo přes sebe - podle požadované tloušťky.

3.4. EPS (expandovaný polystyren)

EPS je zcela odolný proti vlhkosti a vodě, a navíc je extrémně odolný. Vyrábí se v různých hustotách, které se určují podle potřeb a požadavků na pevnost. Jedná se o extrémně lehký materiál, tepelně odolný a na rozdíl od některých jiných typů izolačních materiálů je zcela zdravotně nezávadný. Pěnový polystyren je nehořlavý, resp. dokonce samozhášecí, takže zabraňuje šíření požáru do dalších místností. Jeho největší slabinou je však nešetrnost z životnímu prostředí, i když musíme říci, že je 100% recyklovatelný. Jelikož je zcela odolný proti vlhkosti a vodě, používá se i k zateplení částí domu, které jsou v kontaktu se zemí, tedy základů a suterénu.

3.5. XPS (extrudovaný polystyren)

Na izolaci střech se XPS používá o něco méně často, protože je poměrně drahý. Vyznačuje se vynikající odolností proti vlhkosti a vodě. V těchto vlastnostech dokonce předčí všechny ostatní materiály na trhu. Jeho hustá a pevná mikrobuněčná struktura poskytuje vysokou tepelnou odolnost a odolá i vyšším tlakovým silám. Častěji než pro izolaci šikmých střech a podkroví se používá pro izolaci střech plochých.

3.6. Polyetylenové fólie

Polyetylenové fólie jsou velmi tenké, což umožňuje jejich instalaci ve velmi úzkých rozích - kterých může být v některých půdách opravdu hodně. Takové fólie nejsou určeny ani tak pro primární izolaci, jako spíše pro doplnění jiných izolačních materiálů, které se instalují jako primární.

3.7. Celulóza a vlna

V posledních letech se na trh dostávají stále žádanější organické materiály, jako je celulóza a přírodní ovčí vlna, které se instalují foukáním. Celulóza se vyrábí z recyklovaného novinového papíru, ale před požárem jí chrání borová sůl. Proces instalace tohoto typu izolace je zcela odlišný od práce se standardními materiály a vyžaduje více znalostí a přípravy. Celulóza a vlna se do střechy vhání pomocí speciálních přístrojů, proto musí být celá střecha i mezipatro nepropustné.

4. Správná izolace podkroví

4.1. Více metod

Izolaci podkroví lze provést několika způsoby. Bez ohledu na zvolenou metodu jsou nejdůležitější správné detaily a kontakty mezi všemi vrstvami. Jen takto nainstalovaná izolace bude opravdu kvalitní a splní svůj účel.

4.2. Izolace mezi krokvemi

Podkrovní izolace je obvykle umístěna mezi trámy. Tento způsob práce je jednoduchý a rychlý, protože na tuto část práce se většinou používá skleněná vata nebo kamenná vlna. Role skelné vaty se nařežou na šířku odpovídající vzdálenosti mezi krokvemi a pak se do těchto meziprostorů položí, vlastně se jen zasunou, protože nepotřebují fixaci. Izolace v těchto meziprostorech by měla mít tloušťku trámu nebo, v některých případech pro snadnější montáž, maximálně o 5 cm silnější. Desky z kamenné vlny se naproti tomu fixují na předem smontované C-profily. Kromě instalace izolace mezi krokve je nad nimi nutná izolační vrstva, pro kterou se nejčastěji volí EPS nebo XPS. Silnější vrstva izolace je obvykle ta mezi trámy, která zabrání nadměrnému zatížení střechy a zároveň vytvoří zcela kompaktní, uzavřenou a chráněnou střechu. Slabinou tohoto způsobu montáže je, že trámy a střešní konstrukci nelze ponechat viditelné, ale je nutné je uzavřít, protože jinak by byly vidět všechny díly, což není v žádném případě esteticky žádoucí, zvláště ne v obytném prostoru.

4.3. Izolace nad krokvemi

Jedním z možných způsobů práce je izolace nad krokvemi, přesněji těsně pod příčnými střešními latěmi (kontralatěmi). Tato možnost je jednodušší, protože izolační materiál je okamžitě doprovázen parotěsnou zábranou. Výhodou tohoto způsobu je, že na rozdíl od izolace meziprostoru mohou krokve zůstat viditelné, což v estetickém smyslu dodává interiéru kouzlo tradičního a přirozeného. Nejčastěji se k tomuto účelu používají desky EPS a XPS.

4.4. Izolace pod krokvemi

Půdní prostor lze zateplit i umístěním pod krokvemi. V tomto případě je připevnění izolace trochu náročnější, protože je pro upevnění je třeba použít kotvy.

4.5. Kombinovaná izolace mezi a nad krokvemi

Podkroví se často izoluje kombinovaným způsobem. Mezi trámy se položí izolace (kamenná vlna nebo skelná vata), na ně pak přichází vrstva desek EPS nebo XPS. Takto chráněná střecha a podkroví jsou bezchybné a energeticky nejúčinnější, protože vzniku tepelných mostů brání dvojitá izolace.