Stavební dokumentace

1. Stavební dokumentace

Stavební dokumentace je vlastně soubor schémat a nákresů, které jsou doplněny textovou částí. Textová část obsahuje dokumenty, které popisují průběh, požadavky a nároky stavebního procesu. Z něj se dozvíme, jak bude budova vypadat po dokončení, jak bude téct samotný proces výstavby, jaké materiály budou použity apod. Jedná se o podrobný popis budovy, jejího vzhledu a funkčnosti. Každý projekt prochází různými fázemi zpracování, které jsou nezbytné pro různé administrativní úkony.

Stavební dokumentace zahrnuje dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí, dokumentaci pro vydání stavebního povolení, dokumentaci pro provádění stavby, dokumentaci skutečného provedení stavby, dokumentaci pro kolaudační rozhodnutí (užívání stavby) apod. 

2. Územní rozhodnutí (informace o územním plánování)

Nejprve je třeba provést území řízení, pokud to vyžaduje stavební zákon. Žádost o vydání územního rozhodnutí mohou podat fyzické i právnické osoby. Územní rozhodnutí vydává na základě předložené žádosti příslušný stavební úřad, v jehož působnosti se stavební pozemek nachází. Podmínkou pro vydání územního rozhodnutí je, že stavba je v souladu s územním plánem obce, proto je nutné si ověřit, zda můžete na základě územního plánu obce realizovat svůj záměr na pozemku. Územně plánovací informace mohou být požadovány pro několik účelů: pro účely výstavby budovy a provádění stavebních prací na pozemku, pro účely transakce s nemovitostí nebo pro účely vymezení stavebního pozemku pro stávající budovu. Je součástí projektu pro získání stavebního povolení.

3. Získávání souhlasů a povolení

Souhlas s výstavbou je získán od příslušného úřadu, interesenta či osoby zúčastněné v řízení, která potvrdí, že mu projekt nikterak nevadí nebo že projektová dokumentace byla vypracována v souladu se všemi stanovenými podmínkami. Před zahájením projektu je každý projektant nebo stavebník povinen požádat o všechny potřebné souhlasy, kteří jej musí vydat písemně.

3.1 Souhlas sousedů

V některých případech je nutný také souhlas sousedů. Jedním z nejtypičtějších příkladů je výstavba domu blíže k hranici pozemku, než umožňují předpisy v dané lokalitě. Pokud chcete postavit dům blíže k hranici pozemku, musíte získat písemný souhlas souseda, v němž uvede, že byl o záměru informován, že proti stavbě nemá námitky a že se vzdává odvolací lhůty.

3.2 Souhlas památkářů

V případě památkově chráněné budovy je nutný souhlas Národního památkového ústavu, který je zodpovědný za ochranu kulturního dědictví a za obnovu a rekonstrukci budov v souladu s předpisy nebo směrnicemi, které tyto činnosti definují. Pokud jde o nemovité kulturní památky může o závazné stanovisko žádat výlučně její vlastník. V některých případech musí zůstat rozměry budovy stejné, což znamená, že na budově nesmí být provedena žádná přístavba nebo nadstavba; v některých případech musí zůstat stejná i fasáda, což znamená, že při rekonstrukci budovy musí být uvedena do původního stavu. Do nejpřísněji chráněných objektů nelze zasahovat vůbec, a proto je lze eventuálně rekonstruovat pouze tak, aby byly zachovány nebo se co nejvíce přiblížily původnímu stavu.

Pokud byla celá budova nebo její část zbourána a neexistuje původní dokumentace, z níž by bylo možné vyvodit závěry o jejím původním vzhledu, je třeba požádat o pomoc odborníky z místního památkového úřadu, aby bylo možno provést rekonstrukci objektu, aniž by byla narušena jeho autenticita.

3.3 Souhlas ochránců životního prostředí

Prohlášení (povolení) odboru životního prostředí příslušného úřadu často způsobuje žadatelům o stavební povolení velké problémy. Pokud se stavba nachází v oblasti, na kterou se vztahuje zóna ochrany přírody a krajiny, je třeba respektovat stanovený stupeň ochrany. Existuje šest stupňů ochrany přírody a krajiny a se zvyšujícím se stupněm ochrany se zvyšuje rozsah omezení. Často se stává, že stavba může být postavena pouze na omezené ploše pozemku, protože v blízkosti se nachází tekoucí nebo podzemní voda, která by mohla být stavbou budovy ohrožena. Může se také stát, že se část pozemku nachází v oblasti, kde je zakázána jakákoli výstavba. Pokud se celý pozemek nachází v takové lokalitě, nebude možné stavět vůbec.

4. Projektová dokumentace

4.1 Co je to projektová dokumentace?

Projektová dokumentace je soubor dvojrozměrných schémat a výkresů doplněných textovou částí sloužící jako popis stavby. Projektová dokumentace zahrnuje několik různých typů projektů, z nichž každý má svůj vlastní účel. Všechny níže uvedené projekty jsou povinnou součástí projektové dokumentace: 

DÚR - Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby (územní rozhodnutí)
DSP - Dokumentace pro stavební povolení 
DOS - Dokumentace pro ohlášení stavby
DPS - Dokumentace pro provádění stavby
RDS - Realizační dokumentace stavby
DSPS (SKP) - Dokumentace skutečného provedení stavby

Každý z výše uvedených projektů se skládá z několika částí, přičemž ne všechny části budou zahrnuty do všech připravovaných projektů, protože každý projekt je individuální. 

Titulní strana každého projektu obsahuje základní informace o stavbě: název projektu (zakázky), o jaký typ dokumentu se jedná, kdo je investorem (objednatelem) atd. 

4.2. Stavební povolení

Předpokladem pro realizaci jakékoli stavby, rekonstrukce budovy nebo přístavby je platné stavební povolení. Na základě stavebního povolení lze zahájit stavební práce. Stavební povolení je rozhodnutí, kterým příslušný správní orgán povoluje stavbu a stanoví konkrétní podmínky, které je třeba při stavbě dodržet. Ve výjimečných případech může stavební úřad v územním rozhodnutí rozhodnout, že stavební povolení není třeba a že k provedení umístěné stavby postačí ohlášení. Stavební zákon rovněž definuje tzv. "drobné stavby". Obecně lze bez vědomí stavebního úřadu zhotovovat drobné stavby kolem rodinného domu. 

4.3 Změna užívání budovy

Stavební povolení přesně určuje, k jakému účelu a za jakých podmínek lze budovu používat. Pokud chcete stavbu používat k jinému než určenému účelu (např. využívat dům jako výrobní nebo restaurační zařízení), musíte požádat stavební úřad o vydání rozhodnutí o změně užívání stavby. Změnou užívání stavby se rozumí provedení všech prací, které nepředstavují změnu velikosti ani vzhledu. Změna užívání stavby znamená následné zvýšení vlivu stavby na okolí a na životní prostředí. V této souvislosti vlastník podá písemnou žádost příslušnému stavebnímu úřadu, který vydá nebo zamítne rozhodnutí o změně užívání stavby.

4.4. Kolaudace

Po dokončení stavby je nutné požádat příslušný stavební úřad o vydání kolaudačního rozhodnutí. Povolení k užívání bude vydáno na místě po podání žádosti a předložení všech potřebných dokumentů. Pokud nejsou při schvalování zjištěny žádné nedostatky, rozhodnutí bude bez problému vydáno. Kolaudační rozhodnutí však rovněž stanoví podmínky užívání stavby. Stavbu lze užívat pouze k účelu uvedenému v kolaudačním rozhodnutí, případně ve stavebním povolení.