Bonita - úvěruschopnost klienta: jak získat nejvýhodnější úvěr?

1. Bonita - co to je?

Bonita je vlastně převrácená hodnota úvěrového rizika a vyjadřuje důvěryhodnost ekonomického subjektu na finančním trhu. V širším slova smyslu souvisí s jeho dobrou pověstí. Vyjadřuje aktuální finanční situaci žadatele, na jejímž základě banka posuzuje, zda úvěr poskytne a v jaké výši, nebo zda žádost o úvěr zamítne. Zjednodušeně řečeno, bonita člověka udává, jaký úvěr může získat a s jakou částkou peněz může počítat.

Banka vypočítá bonitu žadatele o úvěr podle stanovených parametrů a vzorců a zkontroluje, zda je jeho příjem po odečtení měsíční splátky, kterou si bude muset na úvěr odkládat, dostatečně vysoký na to, aby mu zajistil minimální životní úroveň pro zbytek měsíce. Vypočítá také, jak vysoký úvěr může žadateli poskytnout v závislosti na jeho příjmu a úrokové sazbě. Pokud se žadatel rozhodne pro pevnou úrokovou sazbu, je výpočet jasnější a jednodušší. Pokud se žadatel rozhodne pro úvěr s proměnlivou úrokovou sazbou, banka provede simulaci nebo teoretický výpočet zvýšení úrokových sazeb a zvýšení měsíčních splátek. Na základě tohoto výpočtu banka ověří, zda by žadatel o úvěr byl v tomto hypotetickém případě schopen úvěr splácet.

2. Výpočet bonity

2.1. Posouzení úvěruschopnosti: měsíční příjem minus měsíční výdaje

V zásadě se považuje za přijatelné, pokud žadateli o úvěr zůstane na účtu 76% hrubé výše minimální mzdy ze všech zjištěných měsíčních příjmů za poslední rok a po úhradě všech závazků (včetně nového úvěru, o který žádá). Je třeba také zdůraznit, že výpočet zohledňuje i případné náklady na nezaopatřené osoby.

Při výpočtu úvěruschopnosti je rozhodující příjem žadatele, který musí být pravidelný, stabilní a dostatečně vysoký.

2.2 Poměr ročních nákladů na úvěr k celkovým ročním příjmům

Bohužel hranice 76% hrubé minimální měsíční mzdy není jediným předpokladem pro výpočet úvěruschopnosti. Při výpočtu je třeba zohlednit také poměr mezi ročními náklady na úvěr a ročním příjmem. Roční náklady na půjčku nesmí překročit 50% ročního příjmu, pokud čistý měsíční příjem žadatele nepřesáhne dvojnásobek hrubé minimální mzdy.

2.3. Proč se zohledňují i výdaje na vyživované osoby?

Banky kontrolují počet vyživovaných osob v rodině, protože měsíční výdaje spojené s vyživovanými osobami mohou snížit úvěruschopnost jednotlivce. U každé vyživované osoby je třeba k minimální hrubé mzdě připočítat minimální měsíční výdaje na tyto osoby. Mezi závislé osoby patří děti mladší 18 let nebo mladí lidé mladší 26 let, kteří se ještě vzdělávají, a dospělí, kteří spadají do jedné ze zákonem stanovených kategorií, jež je opravňují k získání statusu nezaopatřené osoby. Příkladem takové dospělé osoby může být manžel, který je zařazen do evidence nezaměstnaných občanů. 

Pokud žadatel o půjčku vyživuje dítě, je třeba připočítat přibližně 6000Kč. Pokud dítě vyživují oba rodiče, dělí se tato částka mezi oba rodiče napůl.

3. Doba splácení půjčky

Doba splácení úvěru ovlivňuje bonitu žadatele o úvěr. Čím kratší je doba splácení úvěru, tím vyšší je měsíční splátka úvěru, protože vypůjčené peníze je třeba splatit za kratší dobu. Při výpočtu úvěruschopnosti banka zohlední přání žadatele ohledně doby splácení. Doba splácení závisí na typu úvěru; u spotřebitelského úvěru je maximální doba splácení obvykle 7 nebo 10 let a u úvěru na bydlení 30 let.

Při výpočtu bonity banka kromě zákonem stanovené maximální doby splácení zohlední délku zaměstnání a věk žadatele o úvěr.

4. Typ zaměstnání a úvěruschopnost

4.1 Úvěruschopnost je vyšší, pokud je žadatel o úvěr zaměstnán na dobu neurčitou

Často slýcháme, že pokud chce žadatel získat půjčku, je ideální, aby byl zaměstnán na dobu neurčitou. To je pravda, protože zaměstnání na dobu neurčitou je pro banky zárukou, že člověk bude moci splácet svůj dluh pravidelně, protože jeho příjem bude v budoucnu pravidelný a stabilní. Úvěruschopnost je nižší, pokud je žadatel o půjčku zaměstnán na dobu určitou, protože nemůže věřiteli poskytnout záruku, že si práci udrží i po skončení pracovního poměru na dobu určitou. Totéž platí pro živnostníky (OSVČ), neboť musí prokázat, že jejich měsíční plat za posledních 6 až 12 měsíců je dostatečně stabilní a vysoký.

4.2 Příspěvek na dovolenou, stravenky a příspěvek na dojížďku do zaměstnání

Banka při výpočtu bonity někdy zohlední také příspěvek na dovolenou, stravenky apod. Není to však pravidlem, záleží na rozhodnutí jednotlivých bank. Banky mohou zohlednit také nájemné, autorské smlouvy, alimentaci atd., což může pozitivně ovlivnit bonitu žadatele a umožnit mu získat vyšší úvěr. Do výpočtu nelze zahrnout částky, jako jsou přídavky na děti, rodičovský příspěvek, stipendia atd.

Úvěruschopnost závisí také na době splácení - pokud žadatel o úvěr nemůže splatit částku do 15 let, bude se muset zavázat k delší době splácení nebo si vzít menší úvěr. 

5. Kalkulačky pro výpočet bonity

Než se žadatel obrátí na bankovního poradce, aby s ním absolvoval osobní konzultaci na vybrané pobočce, může si ověřit svou úvěruschopnost pomocí online kalkulačky, která je k dispozici na internetových stránkách bank. Je však třeba poznamenat, že algoritmus kalkulaček je poněkud zjednodušený a pracuje s omezeným množstvím informací. Online kalkulačky lze použít pouze jako nástroj pro hrubý odhad. Pro přesnější výpočet je třeba přeci jen navštívit pobočku.

6. Bonita - některé základní pojmy

6.1 Měsíční anuita, jistina, úroky

Když mluvíme o bonitě, je třeba se seznámit s některými dalšími pojmy, abychom pochopili, jak úvěr vlastně funguje. Anuita je pravidelná platba konstantní částky běžného dlouhodobého úvěru s odpovídajícím, průběžně se měnícím úrokem. Půjčka musí být splacena v předem stanoveném termínu a skládá se z jistiny a úroků. Úrok může být fixní, což znamená, že se během doby trvání úvěru nemění, nebo variabilní, což znamená, že se mění a je regulován podle tržních a smluvních podmínek. Se splácením úvěru se bude přirozeně postupně snižovat. V závislosti na tom se bude postupně snižovat i procento požadovaných úroků, zatímco procento dluhu (jistiny) se bude postupně zvyšovat.

7. Kontrola zadluženosti

Každá banka před schválením žádosti o úvěr prověří úvěruschopnost žadatele. Učiní tak prostřednictvím speciálních registrů, které shromažďují údaje pro výše uvedené účely. Banky a nebankovní společnosti si bonitu klientů prověřují prostřednictvím Centrálního registru úvěrů ČNB, Bankovního registru klientských informací (BRKI), Nebankovního registr klientských informací (NRKI) a zájmového sdružení právnických osob (SOLUS). Svůj záznam v registrech dlužníků si může zkontrolovat každý občan.