Jak se ze čtyři sta let starého domu stal butikový hotel? | Coinhab

Sídlo Leber se nachází na severovýchodních svazích Slovenske Gorice (Slovinské kopce), jen pár kroků od rakouských hranic. Jde o rodinný statek slavných štýrských vinařů, kde žijí tři generace, které spolu po desetiletí tvoří úspěšný vinařský příběh. Před dvěma lety rodina oslovila kancelář Coinhab, aby chráněnou kulturní památku z počátku 17. století s detaily z pozdní renesance, rekonstruovala a oživila.

Stavba pomalu ale nepřetržitě chátrala a bez statické sanace nevyhnutelně následovalo její zřícení. Klient i architekti okamžitě rozpoznali prostorové a architektonické kvality krásné cihlové stavby, které chtěli touto rekonstrukcí zvýraznit. Vzhledem k tomu, že objekt je památkově chráněn, bylo klíčem k dosažení dobrého výsledku pochopení definovaných podmínek památkářů a spolupráce s Ústavem pro ochranu kulturního dědictví města Maribor.

Při rekonstrukci objektu byly použity tradiční materiály, které se blíží původním materiálům a barevnosti z počátku 17. století.

Klienti chtěli objekt ve tvaru písmene L přeměnit na butikový hotel se 4 pokoji a doprovodnými programy, které by zahrnovaly bazén, spa centrum, jídelnu a kuchyni. Velmi rychle se ukázalo, že stávající rozměry a objem starého domu nejsou dostatečné pro tak složitý záměr, a tak se architekti rozhodli poskytnout další prostor přístavbou, do které by umístili společenské místnosti, zatímco pokoje pro hosty by byly ponechány v samotné budově.

Před architekty tak stál náročný úkol umístit k tak citlivé a historicky bohaté stavbě moderní přístavbu, která by v žádném případě neohrozila starobylost celku. Na delikátní dilema odpověděli originálním a dobře promyšleným návrhem. Přístavba byla umístěna na jižní straně stávajícího objektu a překryta fasádou z vláknocementových panelů v barvě země. Doplňková část tak snadno splynula s okolím a efekt je ještě zdůrazněn panoramatickými okny, která poskytují vynikající výhled na okolní vinice a působí jako protipól k menším, původním oknům domu. Vzhledem k tomu, že je umístěna o celou úroveň níže, není přístavba zepředu ani z příjezdové cesty vůbec patrná.

Přístavba byla navržena i z hlediska stabilizace stávajícího objektu, neboť při jeho výstavbě došlo ke statické sanaci nejvíce poškozené suterénní zdi, na které nová část spočívá.

Při navrhování interiéru budovy postavené v 17. století se architekti řídili použitím původních materiálů a barevných tónů a zachovali tak ducha doby a charakter historického pojetí. Interiér přístavby je naproti tomu řešen velmi moderně, vévodí mu materiály jako beton, sklo a dřevo. Byly zvoleny zemité a teplé barvy. Pozornost poutá především dřevěný strop místnosti s krytým bazénem, ​​který přináší nádech tepla a intimity, který takové místo potřebuje. Klidné tóny podlahy, stěn a stropu jsou okořeněny promyšleně vybranými kusy nábytku v černé barvě a bazén je obložen černou mozaikou.

Spolupráce s klienty byla podle architektů velmi intenzivní, protože při návrhu „honili“ termín uzávěrky konkursu na získání prostředků z evropských fondů. Největší část projektové dokumentace z koncepčního řešení tak musela být hotova za 4 měsíce. Realizace projektu je výsledkem znalostí a zkušeností z lokality, protože všichni dodavatelé byli z blízkého okolí. Většinu z nich našel a najal investor, některé navrhli architekti.