Stávající objekt se nachází v atraktivní rezidenční čtvrti, mezi širším centrem města a největším městským parkem Maksimir. Atraktivita oblasti se odráží v řadě nedávno dokončených budov, díky nimž se stávající struktura města zdá mnohem hustší. Nové investice mají primárně za cíl vygenerovat co nejvíce nových rezidenčních metrů čtverečních, takže se bohužel příliš nezajímají o kvalitu, z čehož plyne malý počet architektonicky zdařilých novostaveb.
Zmíněná nadstavba je v takovém trendu výjimkou. Není příliš velká ani rušivá, přesto je architektonicky ambiciózní. I když bylo získáno velké množství využitelných metrů čtverečných, podařilo se zachovat proporcionalitu ulice i specifickou atmosféru a decentnost městského prostoru.
Návrh nadstavby je v jasném kontrastu se stávající základnou, která je omítnutá maltou a působí masivně. Nadstavba je pokryta plechem, který působí dojmem lehkosti. Zatímco základna je zdrženlivá a tvarově přísná, nová část je odvážnější a má výrazný tvar střechy. Střecha dobře ladí s bývalými továrnami v okolí, ale především se stává prvkem ve funkci vytvoření kvalitního obytného prostoru umožňujícího vyšší stropy v místnostech, nadokenní přídavná okénka, která umožňují krásné výhledy a pouští do prostoru dodatečné světlo a teplo.
Nová intervence je v neustálém dialogu se stávající budovou; všechny prvky, které se na fasádě objevují, jako jsou okna, dveře a balkony, byly převzaty, ale s minimálními výkyvy v poloze a rozměrech, což jasně odlišuje nové a staré prvky. Inventář stávajících kusů zůstal zachován, stejně jako rytmus fasády, ale v nové interpretaci, která nastoluje dialektickou hru, kde je zároveň vše jako dřív, i když už nic není úplně stejné. Jde o změny, které zcela jasné odhalují, že existuje základna a nadstavba, kontrast starého a nového, i když dnes už si tento dům bez nového podlaží prakticky nelze představit.
Prefabrikovaná kovová konstrukce byla zvolena z důvodu hospodárnosti investice a také možnosti rychlé realizace, protože továrně vyrobené prvky se montují až na místě. Nezanedbatelné je také to, že kovová konstrukce je lehčí, to znamená, že představuje menší zátěž pro nosnost stávající budovy a zároveň je odolnější vůči zemětřesení (Záhřebu a Petrinji zasáhla silná zemětřesení v roce 2020).
Nová část domu je rozdělena mezi severní fasádou otočenou směrem do ulice Petrova a jižní fasádou, která hledí směrem do parku. Obytná část bytu se táhne mezi dvěma balkony, menším na severu nad ulicí a větším, který je vlastně terasou pro obědvání a posezení, umístěný v korunách stromů na jihu.
Stávající schodiště je umístěno v jednom rohu, čímž vzniká centrální prostor, v rámci kterého jsou obývací pokoj, jídelna a kuchyně uspořádány nehierarchicky, čímž je eliminována ztráta několika metrů čtverečních bytu, běžně plánovaných pro chodby. Paralelně s řadou obytných prostor se rozvíjí zóna dalších důležitých místností: ložnice, koupelna a pracovna.
Interiér plný světlých a neutrálních tónů je definován akcenty vestavěného nábytku, který se liší barvou a materiálem. Kuchyň a jídelnu definuje kombinace černého a světlého dřeva a mezi obývacím pokojem a pracovnou je umístěna kostka s regály, která kombinuje dřevo a polykarbonát.
Rekonstrukce a nadstavba domu v ulici Petrova představuje atypický přístup v architektuře, který se snaží o estetiku všedního a normálního a zároveň vstupuje do dialogu s problematikou hospodárného bydlení a testování konstrukčních technologií po řadě zemětřesení, která tuto oblast zasáhla.
Informace o projektu: Autoři: Hrvoje Njirić, Iskra Filipovićová Studio: Njirić+ architekti Lokace: Petrova ulice 140, Záhřeb, Chorvatsko Rok plánování: 2018 Rok realizace: 2020 Klient: Soukromý Fotografie: Archív architektů Njirić+ Hodnota investice: 105.000€ bez DPH |
GALERIE