Byt původně sestával ze tří pokojů, které byly v průběhu desetiletí několikrát rekonstruovány a předělávány podle potřeb nových nájemníků. Při vybavení bytu moderním zařízením vznikly nové instalační stěny, které procházejí všemi úrovněmi, a nové konstrukční prvky, které proto architekti při rekonstrukci nesměli odstranit.
Byt před zásahem studia Idealist fungoval jako jednopokojový se samostatnou kuchyní, koupelnou a velkou ložnicí a obývacím prostorem. Především však měl spoustu nevyužitých chodeb. Architekti vyhodnotili potřeby nových majitelů a přeměnili prostor na domov s velkým obývacím pokojem a oddělenou ložnicí, menším pokojem a kuchyní.
Krásný, 500 let starý prostor proměnili architekti v moderní domov tak, aby se historie, stavba, místo a osobní vzpomínky obyvatel nepřestávaly prolínat.
Architekti přitom zasahovali do stávající konstrukce jen minimálně; naštěstí stávající instalace umožnily vybudovat novou koupelnu, která dostává přirozené světlo menším oknem s přístupem do dnes již opuštěného tunelu. Dříve sloužil jako tajná chodba pro rychlý útěk v případě válečných útoků a dnes představuje pouze pohodlný servisní přístup. Toaleta je na stejném místě a kuchyňka je umístěna v kdysi nevyužívané chodbě u instalační stěny.
Ložnice je umístěna do tmavší části bytu, protože světlejší části zůstaly v zóně, ve které obyvatelé tráví většinu dne. Část světla se do ložnice dostává nepřímo z chodby. Menší pokoj se otevírá na terasu se dvěma okny a část přirozeného světla proniká prosklenými dveřmi do koupelny.
Na rozdíl od ložnic a obslužných místností je obývací pokoj vskutku luxusní; zde se odehrává většina aktivit.
Jelikož se majitelé rozhodli nahradit klasickou televizi projektorem, je sedačka rozkládací a umožňuje různé prostorové kompozice a orientaci. Tentýž stěnový prvek slouží jako doplňková pracovní plocha, prostor promítacího plátna a úložný prostor.
Netradičně umístěný závěs pramení jednak z poněkud podivně umístěného okna, které neumožňuje klasický pohyb závěsů na obě strany, a jednak z toho, že objekt původně nebyl určen pro vyšší třídu, jejíž domov by zdobily bohaté dekorativní textilie.
Nábytek je vyroben na míru, aby mohl být každý sebemenší koutek využit k uskladnění. Je postaven poměrně daleko od stěn. Skříně dosahují pouze výšky trámů - architekti chtěli rafinovaně nové zásahy oddělit od stávajícího prostoru. Objem odkládacích prvků pramení ze snahy maximálně využít přirozené světlo a přenést ho co nejhlouběji do prostoru, aby při vstupu do bytu navodil pocit otevřenosti.
Obloukový průchod z ložnice do koupelny architekti znovu otevřeli a instalovali do něj posuvné dveře, které odrážejí tvar zrcadla a vytvářejí iluzi hloubky.
Jistá řešení jsou do značné míry podmíněna malým množstvím přirozeného světla, takže stěny musely být světlé a omítnuté. Architekti chtěli zvěčnit minulé zásahy a změny, které se v bytě udály. Odkrytá kamenná zeď (zbytek předchozí renovace) je natřena bílou barvou a tiše svědčí o komplexní historii budovy. Je velmi decentní a ponechává prostor pro nový život. Teplé béžové odstíny v kombinaci s barvou dřeva dodají bytu teplo. Akcenty ve vínových odstínech dělají pokoje bez přirozeného světla trochu tajemné.
Informace o projektu |
Název projektu: Pečeť vzpomínek (orig. Pečat spomina) |
Návrh interiéru: Urša Kresová, Tina Begovićová, Urban Pahor; studio Idealist |
Lokace: Lublaň |
Rok plánování: 2018 |
Rok realizace: 2021 |
Plocha: 63 m2 |
Fotografie: Blaž Gutman |
GALERIE