Lokace
Rekonstrukcí starého cukrovaru, která začala v říjnu 2018 úpravou okolí, tato část města opět ožila. Tato budova jednou z posledních částí uspořádání nábřeží podél řeky Lublanice, o které snil architekt a urbanista Josip Plečnik, který mimo jiné ve 20. letech minulého století významně přispěl k současnému vzhledu Pražského hradu.
Nyní si návštěvníci mohou užít krásnou procházku ve směru, který vede kolem Špici, Trojmostí a Prešerenova náměstí, kolem tržiště a Dračího mostu k novému cukrovaru a dále až k věznici. Po řadě desetiletí se tato donedávna neprůjezdná část lublanického břehu opět otevírá pro pěší a cyklisty.
Od továrny do přístřešku pro bezdomovce
Bývalý cukrovar, postavený v roce 1828, byl krátce po požáru v roce 1858 továrnou tabákového průmyslu a poté kasárnami. Po zemětřesení v roce 1895 se objekt stal útočištěm ohrožených, včetně umělců. Byli mezi nimi spisovatelé slovinské moderny. Někteří z nich zde psali díla, která patří nejslavnějšímu období slovinské literatury. Navzdory veškerému zmatku a několika změnám účelu se budova zachovala jako nejstarší budova průmyslového kulturního dědictví v Lublani.
Od ruiny k moderní galerii
Desítky let úpadku zanechali své stopy na konstrukci Cukrovaru. Kompletní rekonstrukce budovy byla obrovským inženýrským počinem. Jediným smysluplným a účelným architektonickým řešením ve vztahu k budoucí náplni, tedy galerii pro současné umění, bylo úplné vyprázdnění interiéru a poskytnutí nových prostor a ploch pro výstavy a moderní kulturní vyžití.
Ocelová konstrukce opláštěná bílým perforovaným plechem působí, jako by se vznášela v prázdném prostoru. Skrývá čtyři galerijní prostory, kanceláře ve dvou podlažích a víceúčelový prostor s přednáškovým sálem a v blízké budoucnosti i knihovnou.
V přízemí se nachází příjemná kavárna, která má možnost pořádat různé akce. Najdete tam i pódium a galerii vyvýšenou nad barem. Prostor se také otevírá ven obřími prosklenými dveřmi směrem k nově zrekonstruovanému jižnímu schodišti. Tam architekti naplánovali i amfiteátrové schodiště pro posezení a společenské vyžití.
V novém suterénu je dalších 1300 metrů čtverečních, které zabírá víceúčelový sál, prostor určený především pro představení, jsou tam též šatny a toalety pro návštěvníky, kotelna a obslužné místnosti.
Cukrovar tak povstal jako Fénix z popela a ožil v podobě multifunkční galerie, která po všech stránkách obohacuje kulturní a turistickou nabídku Lublaně.
Klient: Město Lublaň |
Začátek rekonstrukce: 2018 |
Autoři projektu: Marko Studen, Jernej Šipoš, Boris Matić (Scapelab) |
Stavební konstrukce: Angelo Žigon, Tomaž Strmole (Elea IC) |
Dodavatel: Strabag |
Celková plocha: 6000 m2 |
Hodnota projektu: 21,5 milionů eur; spolufinancování zajistil Evropský fond pro regionální rozvoj |