Dobrá tepelná vodivost oken – jak jí dosáhnout?

1. Co je to tepelná vodivost?

Tepelné ztráty lze snížit správnou instalací kvalitních energeticky úsporných oken. Ztráty způsobené větráním snížíme tak, že budeme větrat plánovaně. Hodnota prostupu celého okna (Uw) je vyjádřena ve W/m2K a ukazuje, kolik tepla (W) projde oknem na m2 plochy, při rozdílu teplot 1K nebo 1°C. Při výpočtu tepelné prostupnosti se vždy snažíme o co nejnižší koeficient - ​​čím nižší Uw, tím větší úspora energie v objektu. Koeficient tepelné propustnosti se u starších konstrukcí pohybuje mezi 3,0-3,5 W/m2K z důvodu horší kvality skel, počtu tabulí, nátěrů a horší kvality materiálů okenních rámů. U většiny novostaveb je tato hodnota cca 1,3 W/m2K a méně, zatímco u nízkoenergetických domů hodnota obvykle nepřesahuje 0,8 W/m2K.

2. Co ovlivňuje tepelnou prostupnost?

- Materiál (tepelná propustnost okenních rámů - Uf)

Na tepelnou prostupnost rámu má velký vliv druh materiálu (dřevo, PVC, ALU) a šířka, tedy tloušťka rámu okna.

- Zasklení (tepelná propustnost skla - Ug)

Hodnota Ug závisí na počtu použitých skel, druhu plynu, který vyplňuje prostor mezi sklem (argon, krypton) a počtu skel s emisním povlakem.

- Lineární koeficient prostupu tepla (Ig)

Materiál - dřevo, plast, hliník

Pokud jde o tepelnou prostupnost oken, nelze opomenout vhodnou volbu materiálu. Platí to zejména pro rám - čím nižší součinitel tepelné vodivosti, tím lepší materiál izolantu. Dřevěná okna jsou tedy v tepelné izolaci ze všech materiálů nejlepší, protože mají nejnižší součinitel tepelné prostupnosti, a tím i nejnižší součinitel tepelné vodivosti, který je cca 1,5-1,8 W/m2K. Následují okenní rámy z PVC s tepelným prostupem 2,0-2,5 W/m2K, přičemž na posledním místě jsou s nejhorším koeficientem tepelné propustnosti hliníkové okenní rámy. Jejich hodnota je 3,0-6,0 W/m2K.

Zasklení

Koeficient tepelné propustnosti skla je ovlivněn počtem skel, tloušťkou vrstvy mezi skly a použitím přídavných povlaků a výplní v prostoru mezi skly. Tloušťka samotných skel je relativně zanedbatelná. V novostavbě se nejčastěji používají dvojskla nebo trojskla s přídavnými emisními nátěry. Prostor mezi skly je vyplněn vzácným plynem, nejčastěji argonem nebo kryptonem (Ar, Kr). Dodatečné vyplnění meziprostorů a nízkoemisní povlaky přispívají k lepší, nižší tepelné vodivosti skla. Montáž třívrstvého zasklení je z hlediska tepelné propustnosti lepší, okna tohoto typu jsou však mnohem dražší a těžší, což může vést k zeslabení a uvolnění pantů.

Lineární součinitel (Ψg) prostupu tepla a distančního rámečku

Tepelněizolační vlastnosti okna ovlivňuje také distanční rámeček mezi sklem (který se také nazývá distanční vložka) použitý v izolačním skle a kvalita těsnění styku skla a křídla. Distanční rámeček umožňuje spojení okrajů dvou sousedních skel a určuje šířku prostoru mezi oběma skly. Právě tento prostor mezi skly má největší vliv na součinitel prostupu tepla. Je důležité, aby byl distanční rámeček vyroben a instalován tak, aby se zabránilo úniku vzácného plynu z prostoru mezi skly a aby se zabránilo pronikání vlhkosti zvenčí. K dispozici jsou různé typy distančních rámečků z různých materiálů: hliník, nerezová ocel, termoplast. Volba správného typu distančního rámečku ovlivní povrchové teploty skla v místě spojení skel tvořících izolační sklo.

3. Nová evropská pravidla pro energetickou náročnost budov

Zlepšením energetické náročnosti budov můžeme nejen snížit účty za vytápění, ale také emise skleníkových plynů. Pokud jde o okna a součinitel prostupu tepla, pravidla stanoví, že ve vytápěných místnostech je povoleno zasklení se součinitelem prostupu tepla nejvýše Ug = 1,1 W/m2K a okna (rám + sklo) se součinitelem prostupu tepla nejvýše Uw = 1,3 W/m2K.

Pokud se rozhodnete pro instalaci nebo výměnu oken, můžete nás kontaktovat také na DaiBau.cz. Na našich stránkách najdete další tipy související s tímto tématem, ale také dodavatele a výrobce, se kterými spolupracujeme a kteří na vaši poptávku odpoví vhodnou nabídkou.

Informace o ceně si můžete prohlédnout v naší kalkulačce.

Váš tým,

DaiBau.cz