1. Zřízení městské botanické zahrady v Praze
První botanická zahrada v Praze byla zřízena v roce 1775 na Smíchově, jako Univerzitní botanická zahrada v Praze. Koncem 19. století byla přesunuta do ulice Na Slupi v Novém městě. Tyto prostory však brzy začaly být nevyhovující, tak se ve 30. letech 20. století začalo intenzivně jednat o přemístění. V úvahu přicházelo několik lokalit, byl však vybrán pozemek o rozloze 82ha v Troji, který československému státu ve 20. letech věnoval velkostatkář Alois Svoboda. Městská botanická zahrada však byla založena až v roce 1966, jako osvětově naučné zařízení pro krátkodobou rekreaci obyvatel Prahy. Dnešní rozloha je 40ha. Areálem dominuje centrální záhon, velké trávníky i rozložení výsadeb, které ladí s barokním rázem krajiny, který je určený Trojským zámkem a kaplí sv. Kláry. V polovině 90. let se otevírá překrásná Japonská zahrada a skalky s flórou Středomoří a Turecka.
2. Expozice
Venkovní expozice byly pro veřejnost slavnostně otevřeny v roce 1992. Koncepce zahrady je směřována tak, aby přinášela nejen poznání, ale i relaxaci, estetické uspokojení a vytvářela prostor, kam je možné se v dnešní hektické době uchýlit do klidu a míru.
Japonská zahrada - V hlavní části japonské zahrady je umělý horský potůček, japonské javory, rododendrony a bambusy. Ve vodě žijí červení koi-kapři, symboly štěstí a blaženosti. V Japonské zahradě můžete vidět jednu z nevětších sbírek kultivarů japonských javorů ve střední Evropě. Ze vzácnějších rodů dřevin lze vidět vonokvětky leycesterii krásnou, oryxu, madenii sivolistou a třeba i zmarličník japonský.
Skleník Fata Morgana - Tropický skleník Fata Morgana se nachází mimo areál venkovních expozic Botanické zahrady, na prosluněném jižním svahu trojské stráně. Interiér skleníku je rozdělen do tří samostatných částí s rozdílnou teplotou a vlhkostí vzduchu, v nichž se návštěvník postupně seznamuje s rostlinstvem tropického a částečně i subtropického klimatického pásma. K vidění je flóra suché australské buše, Madagaskaru, Vietnamu, Filipín a mnoho dalšího.
Vinice Sv. Kláry - Vinice byla v dnešní Troji pravděpodobně již za vlády Václava II. v polovině 13. století. Součástí vinice je kromě Kaple Svaté Kláry i pěkný barokní Viniční domek.
Za zmínku stojí i jiné venkovní expozice jako Lesní biotopy východní Asie a Severní Ameriky, Pinetum, Severoamerická prérie, Severoamerická polopoušť…
3. Seznamte se s přírodou
Chcete se dozvědět něco o flóře a přírodě obecně? Za tímto účelem botanická zahrada organizuje prohlídky expozic s průvodcem a výukové programy zaměřené na konkrétní témata související s botanikou, ekologií, ochranou životního prostředí apod. Existují i speciální programy pro předškolní děti, školáky prvního i druhého stupně, studenty středních škol a vysokoškolské studenty. Kromě klasické prohlídky jsou v nabídce i různé workshopy, přizpůsobené předchozím znalostem návštěvníků. Mezi zajímavými programy stojí za zmínku Expedice do (sub)tropů, Jehličnany a další nahosemenné rostliny, Léčivé rostliny, Motýli, Orchideje, Zářivé barvy rostlin apod.
4. Hudební večery
Je vědecky dokázáno, že klasická hudba má pozitivní dopad nejen na lidi, ale i na rostliny. Snad proto botanická zahrada organizuje každou neděli od začátku července do konce října hudební procházky. Cykly se přesouvají do různých areálů, ale koncept je stejný. Užívejte si vůně rostlin a krásného pohledu na zeleň v doprovodu hudby v podání komorních těles. V tomto smyslu je třeba zdůraznit, že účelem botanické zahrady rozhodně není jen vědecká činnost a vzdělávání. Účelem je též vytvořit oázu klidu a zeleně, kam se občané mohou schýlit a ukrýt před každodenním shonem a „blázincem“ velkoměsta. Neváhejte tak a při první příležitosti se vydejte do botanické zahrady.
Nakonec se nelze nezmínit o tom, že se projednává mimořádně náročný projekt spojení botanické a zoologické zahrady. Ostatně, na pokladnách je již v prodeji tzv. Trojská karta, zvýhodněná společná vstupenka do botanické zahrady, ZOO a Zámku Troja.
Váš tým
Daibau.cz