Kladno - město s ocelovou historií a perspektivní budoucností

Kladno stojí na prahu nové etapy. Díky dopravnímu napojení, rozvojovým projektům i rostoucím ambicím se mění snad rychleji než kdykoli předtím. Přitom však nepouští ze zřetele své kořeny - středověkou tvrz, barokní přestavby, sokolskou tradici i unikátní poválečnou architekturu. A právě tato směs časů, stylů a příběhů dělá z Kladna pozoruhodné místo pro výlet i hlubší poznání.

Zámek Kladno a Zámecká zahrada

Kladenský zámek stojí na místě, kde v minulosti bývala středověká horní tvrz. Jeho dnešní podoba však nese jasný rukopis barokního génia Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Ten vtiskl stavbě noblesu a harmonii typickou pro své pražské i břevnovské realizace. Není proto divu, že právě břevnovští benediktini - tehdejší majitelé Kladna - sehráli při přestavbě zásadní roli.

Dnes je zámek mnohem víc než historická památka. Najdete zde galerii, stálé expozice a několik míst, která návštěvníky přenesou buď do barokní noblesy, nebo do světa fantazie:

Expozice Krtečka a Broučků

Zdeněk Miler, kladenský rodák, zde má svou domovskou výstavu. Druhá expozice patří loutkáři Zdeňku Podhůrskému a jeho kouzelným postavičkám. Pro rodiny s dětmi je to téměř povinná zastávka.

Pracovna břevnovského opata

Stylizace do 18. století, původní artefakty a klidné charisma barokní spirituality. Návštěvníci se zde dozví, jak silný vliv měli benediktini na rozvoj celé oblasti.

Kaple sv. Vavřince

Dokončená roku 1740, výtvarně propojená s Břevnovem. Ozdobili ji významní umělci své doby - malíř Jan Karel Kovář, sochař Karel Josef Hiernl i truhlář Johann Sichtmüller. Zrestaurované fresky dnes opět září v původní barevnosti.

Zámecká zahrada

Nedaleko zámku se rozprostírá zahrada, která si v posledních letech prošla výraznou proměnou. Rekonstrukce z let 2024-2025 obnovila její barokní půdorys, ale zároveň do ní citlivě vložila současné prvky - sochy, vodní instalace či oddychová místa.

Jádrem zahrady je klidná zóna s lavičkami, šachovnicí a dominantní kamennou koulí s přetékající vodou, která dnes připomíná někdejší zámeckou studnu.

Dochované relikty minulosti vyprávějí vlastní příběhy:

• Sanktuárium původního kostela Nanebevzetí Panny Marie
• Původní barokní zámecká studna, dnes zpřístupněná k nahlédnutí

Mezi největší lákadla patří i medvědárium, které už od roku 2001 obývají medvědice Marta a Míša. Jejich výběh je překvapivě prostorný a stal se oblíbeným cílem rodin i školních výprav.

Sportovní areály a Sletiště

Jen málokteré české město nabízí tak rozmanité možnosti pro sport a volný čas jako Kladno. Areál Sletiště je už více než století centrem aktivního života. Dnes zde najdete atletický stadion, in-line dráhu, tenisové kurty, workout zóny, dětská hřiště i letní koupaliště. Na komplex navazují další významná sportoviště - zimní stadion, domov hokejových Rytířů Kladno, aquapark, kryté sportovní haly i fotbalová hřiště rozesetá po celém městě. Díky této propojené soustavě se Kladno řadí mezi nejvýraznější sportovní města v republice.

Historie Sletiště sahá do roku 1921, kdy bylo vybudováno jako sokolské letní cvičiště u příležitosti I. krajského sletu. Pozemek v lese „Hvězda“ odkoupila sokolská jednota od benediktinů a členové se s obdivuhodnou obětavostí zapojili do úprav terénu i financování stavby. Projekt, který vedl bratr Emil Hrabě, počítal s kapacitou až 23 000 diváků, dřevěnými tribunami a betonovou hlavní tribunou se skladovacími prostory.

V následujících letech areál dále rostl - vznikla lipová alej (1924), zábavní koutek, tři tenisové kurty (1926), modřínové výsadby, nové dráhy i zábradlí. Pro slet v roce 1930 byla dokončena lehkoatletická dráha a pod tribunou vznikla restaurace. Součástí cvičiště byl i Tyršův památník, stržený za okupace a obnovený v roce 1947.

Po roce 1948 byl Sokol postupně likvidován a areál přešel do majetku průmyslových podniků. Po roce 1989 se většina sokolských nemovitostí vrátila původním majitelům, Sletiště však připadlo městu. Dnes je moderně zrekonstruované a dál naplňuje svůj původní účel - nabízí prostor pro sport, kulturu i setkávání generací.

Kladenské věžáky a muzeum věžáků

Kladenské „věžáky“ z 50. let jsou jedním z nejvýraznějších symbolů města. Architekt Josef Havlíček navrhl výjimečné obytné domy, které kombinují tehdejší požadavky na sociální bydlení s principy předválečného funkcionalismu. Výsledkem je architektura, která se svou osobitou estetikou vymyká dobovým realizacím socialistického realismu.

Věžové domy vyrůstaly ve dvou etapách. První vize z roku 1946 počítala s šesticí desetipodlažních budov ve tvaru písmene Y, odkazujících na moderní západoevropské vzory. Kvůli politickým změnám však musel být koncept přepracován, a tak vznikla varianta s půdorysem T, inspirovaná francouzským architektem Auguste Perretem. Přestože Havlíček čelil tlaku ideologických požadavků, dokázal vytvořit návrh, který obstál výtvarně i funkčně.

Realizace byla schválena na konci roku 1951, přičemž výstavba prvních domů začala v březnu 1953. První věžák se otevřel těsně před Vánoci 1956, poslední o rok později. Domy vysoké 48 metrů se staly jednou z nejzdařilejších bytových realizací 20. století - nejen díky materiálové velkorysosti, ale i promyšlenému dispozičnímu řešení.

Jejich historii dnes připomíná Muzeum věžáků, které sídlí přímo v jednom z domů. Nabízí autentický pohled do protileteckého bunkru i dobově vybaveného bytu. Kladenské věžáky přitahují filmové štáby i nadšence architektury a jsou jedním z nejfotogeničtějších míst města.

Piškot

V Kladně se slovo „piškot“ netýká cukrářství, ale dopravního řešení, které získalo celostátní uznání. Na místě dvou přetížených křižovatek vznikla okružní křižovatka s půdorysem připomínajícím typickou sladkost. Neotřelý tvar ale není jen efektní - má zásadní vliv na zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu.

Za svůj chytrý návrh získal „Piškot“ ocenění Česká dopravní stavba & technologie roku 2022. Dnes patří mezi nejznámější současné realizace ve městě a ukazuje, že i technická infrastruktura může být originální a vizuálně výrazná.

Městské divadlo Kladno

Městské divadlo Kladno patří k nejkrásnějším budovám ve městě a k nejvýznamnějším divadelním stavbám počátku 20. století. Vzniklo v letech 1910-1911 podle návrhu architekta Jaroslava Rösslera, který v jeho podobě spojil geometrickou modernu se secesními prvky.

Budova stojí ve Dvořákových sadech a její hlavní průčelí je orientováno k ulici J. Hory. Obdélný půdorys zakončený přístavky doplňuje sedlová střecha a výrazné rizality. Stupňovitá segmentová část průčelí sleduje tvar hlediště a zdobí ji ženské secesní figury - múzy, doplněné znakem města. Rizality zdůrazňují vysoká vertikální okna s maskami ve štukových suprafenestrách. V interiéru zaujme obloukový vestibul, elegantní kuloáry kopírující tvar hlediště a štukový strop se zavěšeným podhledem.

V roce 1929 získalo divadlo ikonickou oponu „Práce, spořivost, věda a umění“ od Josefa Weniga, která dodnes představuje jeden z nejcennějších prvků interiéru.

Po havarijním uzavření v roce 2011 prošla budova rozsáhlou rekonstrukcí podle projektu architekta Davida Vávry. Modernizace (2012–2016) sjednotila vzhled, obnovila výzdobu sálu a doplnila několik nových prostor - komorní scénu, letní scénu, zvukové studio i divadelní kavárnu. Dnes je kladenské divadlo živým kulturním centrem, které navazuje na více než stoletou tradici a přitahuje diváky z celého regionu.

Děkujeme městu Kladnu za spolupráci na projektu a poskytnuté materiály.

Autoři fotografií: Adam Litera, Michal Puchel, Lukáš Jůdl (Město Kladno).