Příbram - město horníků, poutníků a architektonických vrstev

Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1216, kdy se stala majetkem pražského biskupa Ondřeje. Ve 14. století se zde výrazně zapsal arcibiskup Arnošt z Pardubic, který na místě původní tvrze vybudoval kamenný hrádek - dnešní Zámeček-Ernestinum. Gotický arkýř a kaple objektu připomínají dobu prvního českého arcibiskupa a patří mezi klíčové architektonické počátky města.

S městem je neoddělitelně spjat i monumentální areál Svaté Hory, raně barokní klenot, vybudovaný po roce 1660 kolem původní mariánské kaple. Ambity, chrám i poutní schodiště tvoří architektonicky i duchovně působivý celek a patří k nejvýznamnějším mariánským poutním místům v Čechách.

Rozvoj Příbrami však dlouhodobě určovala hornická minulost. Od 18. století se stala centrem stříbrorudného hornictví a na konci 19. století zajišťovala většinu produkce stříbra a olova celého Rakouska-Uherska. Těžba ovlivnila nejen hospodářský rozkvět, ale i architektonickou tvář města - od industriálních objektů po obytné domy horníků a techniků. Po roce 1948 nastal nový rozmach spjatý s těžbou uranu, který zásadně proměnil urbanistickou podobu města a kontrastoval s historickým jádrem.

Dnes je Příbram pozoruhodným městem architektonických vrstev - od gotických základů přes barokní nádheru Svaté Hory až po industriální a poválečný urbanismus.

Svatá Hora - barokní skvost nad městem

Dominantou města je Svatá Hora, raně barokní poutní areál s kostelem Panny Marie, ambity a bohatou sochařskou výzdobou. Stavba byla realizována v letech 1660-1673 podle návrhů italského architekta Carla Luraga a jezuity Benjamina Schlayera. Patří k nejrozsáhlejším barokním komplexům v Čechách a od roku 1995 je chráněna jako národní kulturní památka.

Areál vznikl na místě původní kaple, která od 15. století ukrývala vzácnou dřevěnou sošku Panny Marie s Jezulátkem, připisovanou Arnoštovi z Pardubic. Poutní tradice se rozvíjela pod správou jezuitů a vrcholila výstavbou monumentálního areálu.

Architektonická koncepce Svaté Hory vychází z dvojitého obdélníkového půdorysu. V centru stojí chrám Panny Marie se stříbrným oltářem, na němž je původní gotická soška. Ambity s otevřenými i uzavřenými kaplemi vytvářejí symetrický celek, doplněný o patrovou rezidenci na severovýchodní straně. Do areálu se vstupuje Pražskou a Březnickou branou, jejichž portály pravděpodobně navrhl Kryštof Dientzenhofer. Před Pražskou branou stojí mariánský sloup Jana Jiřího Bendla z roku 1661, jednoho z nejvýznamnějších barokních sochařů.

Výzdoba Svaté Hory je dílem řady mistrů - Jana Oldřicha Mayera, Ondřeje Filipa Quitainera, Jana Brokoffa, Matyáše Huebera, autora více než sedmdesáti plastik. Interiér i exteriér zdobí práce štukatérů Santina Cereghettiho, Giovanniho B. Comety a Antonia Soldatiho. Uměleckým vrcholem je stříbrný oltář s díly pražských zlatníků a malba Petra Brandla, jedno z nejcennějších výtvarných děl celého areálu.

Svatohorské schody - propojení města a poutního místa

Svatou Horu propojuje s městem kryté Svatohorské schodiště, mistrovské dílo Kiliána Ignáce Dientzenhofera z let 1727-1728, nahrazující původní dřevěné schody, které sloužily poutníkům již od 17. století. Schodiště překonává 85 metrů převýšení, má délku 424 metrů a 343 schodů, spojujících duchovní a světský svět města. Schodiště je součástí barokní kompozice a propojuje městské panorama s monumentem Svaté Hory.

Radnice - novorenesanční důstojnost městské správy

Dominantou náměstí je novorenesanční radnice z let 1888-1890 od Vojtěcha Ignáce Ullmanna, významného představitele českého historismu. Fasáda s rustikovaným přízemím, plastickou výzdobou a zvýrazněnými římsami působí harmonicky a zdůrazňuje důstojnost městské správy.

Interiér je řešen kolem středového schodiště s dekorativní výmalbou. Radnice byla původně spojena s městskou spořitelnou, což dokládá její víceúčelový charakter. Symbolický rozměr stavbě dodává pískovcový městský znak z roku 1932, rámovaný postavami havířů, připomínající hornickou tradici města.

Zámeček-Ernestinum - od gotického hrádku k městské galerii

Jednou z nejstarších a zároveň nejvýznamnějších staveb v Příbrami je Zámeček-Ernestinum, jehož historie sahá až do poloviny 14. století. Tehdy zde nechal tehdejší majitel panství Arnošt z Pardubic, první český arcibiskup, postavit kamenný hrádek, z něhož se do dnešní doby dochovala zejména východní část s gotickým arkýřem - vzácnou památkou středověké architektury ve městě. Koncem 17. století byla budova přestavěna na barokní zámek, když k němu přibylo jižní křídlo. Úprava v panský sídelní objekt odpovídala době rozvíjejícího se stříbrorudného hornictví. V 19. století přibylo západní křídlo a objekt sloužil později jako Báňská akademie, předchůdkyně Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

Dnes budova slouží kulturním účelům - nachází se zde obřadní síň města a Galerie Františka Drtikola Příbram, pojmenovaná po světově uznávaném fotografovi z Příbrami. Spojení historické architektury a moderního umění činí z objektu atraktivní kulturní zastávku.

Náměstí T. G. Masaryka - historické srdce města

Náměstí T. G. Masaryka tvoří historické jádro města. Jeho poloha vznikla kolem původního hrádku, který odděloval vodní příkop.

Dominantou je kostel sv. Jakuba, původně gotická stavba, obklopená hřbitovem. Náměstí prošlo během posledních desetiletí několika úpravami, které modernizovaly jeho vzhled, aniž by potlačily historický charakter. Dnes představuje místo, kde se přirozeně propojuje architektonické dědictví, městský život a paměť Příbrami.

Hornické muzeum Příbram - Březové Hory

Hornické muzeum Příbram patří k největším hornickým muzeím v Evropě. Muzeum je souborem historických báňských objektů: Ševčinský důl, důl Anna, důl Vojtěch a podzemí dolu Drkolnov.

K nejcennějším technickým exponátům patří parní těžní stroje, obří vodní kolo 12,4 m a rozsáhlá mineralogicko-geologická sbírka - ilustrují historii těžby. Muzeum rovněž připomíná havířský folklor a každodenní život horníků.

Březohorské sídliště a Kulturní dům

Březohorské sídliště, související s mohutným rozvojem těžby uranu, vzniklo v 50. letech 20. století s důrazem na socialistický realismus a symetrické uspořádání. Mezi jednotlivými bloky bytových domů jsou prostorné dvory plné zeleně. Oceňovanou částí sídliště je nedaleké náměstí 17. listopadu, dostavěné v roce 1962.

Na hranici historického centra stojí Kulturní dům Václava Hilského (1957-1959) ve stylu moderního klasicismu, s divadlem, kinem, společenským sálem a hotelem, dodnes ceněný pro kvalitu architektury. Přísná strohost architektury je v interiéru vyvážena opakováním elegantního motivu vlny, použitím ušlechtilých stavebních materiálů, kvalitní uměleckou výzdobou i zapracováním uměleckořemeslných zdobných prvků.

Sportovní a rekreační areál Nový rybník

Na jihovýchodě města se rozkládá Sportovní a rekreační areál Nový rybník, součást tzv. Zelené páteře Příbrami. Nabízí rybník s litorálním pásmem, písečnou pláž, vodní mola, skluzavku, wakeboardovou dráhu, ostrov s altánem, minikemp a bistro. Areál propojuje přírodní a rekreační hodnoty města a je veřejně přístupný.

Děkujeme městu Příbram za podporu projektu a poskytnuté materiály.

Autorem úvodní fotografie: Vladimír Holan