Základy staveb - jaké typy existují, jaký typ si vybrat?

Základy jsou jedinečnou konstrukcí, na které závisí stabilita stavby. Důležité je vybrat správné základy a určit správné rozměry základů. Jaký typ základů si vyberete, závisí na místních podmínkách, resp. typu půdy (únosnost, spodní voda apod.), faktorů souvisejících se zatížením působícím na stavbu (stavební materiály, výška stavby...).

Typ základů závisí na zatížení, které přenáší, a typu půdy, na které budou realizovány. 

Jaké typy základů existují?

Podle únosnosti základové půdy základy můžeme rozdělit na plošné (mělké) základy a hlubinné základy. Do první skupiny patří základové patky, základové desky, základové pásy a rošty. Do druhé skupiny patří piloty, studny, kesony a šachtové pilíře.

Nejprve si povíme více o plošných (mělkých) základech. Nejčastěji se používají při stavbě rodinných domů, resp. v situacích, kde se zemina s vyhovujícími fyzikálně-mechanickými vlastnostmi nachází v malé hloubce. Struktura půdy však v určitých situacích vyžaduje realizaci hlubinných základů, např. pilot.

Základová deska

V posledních letech je základová deska častým typem základů pro rodinné domy, zděné i montované. Dříve se k tomuto účelu používaly základové pásy, resp. pásové základy, a základové desky se využívaly výlučně pro složité, náročnější stavby. Základová deska zabírá rozsah celé stavby, redukuje pnutí pod základem v důsledku přenosu plošného zatížení, čímž se předchází nerovnoměrnému sedání objektů. Je oblíbenou volbou pro nízkoenergetické stavby, neboť spojuje tepelnou izolaci, hydroizolaci a nosnou základovou desku do jednoho celku. Redukují se tak tepelné mosty na spojích stěn a základů.

Základová deska rovnoměrně rozloží hmotnost objektu, čímž se sníží riziko sedání.

Základová deska je dobrým řešením, když se do půdy přenáší velké zatížení nebo když je základová půda méně únosná. Větší plocha základu má tendenci snižovat zatížení přenášené z konstrukce. Proto se základová deska většinou využívala u vyšších budov.

Když jde o tloušťku základové desky, ta se vypočítá podle zatížení, kterému bude vystavena (vlastní hmotnost objektu, povětrnostní faktory (např. vítr, sníh...).

Základová deska má v porovnání s jinými typy základů řadu výhod. Některé z nich jsou: rychlejší dokončení prací, méně výkopů (na rozdíl od základových patek a základových pásů vyžaduje mělčí výkopy), rovnoměrnější sedání, jednodušší výztuž, je vhodná i do horšího terénu a poskytuje výbornou tepelnou ochranu stavby v zemi.

Základová deska vyžaduje tepelnou izolaci, která může být instalována pod základovou deskou nebo nad základovou deskou. V posledních letech se těší oblibě zejména plovoucí základová deska, pod kterou je umístěna tepelná izolace. Plovoucí základová deska je mimořádně energeticky efektivní a používá se v nízkoenergetických budovách. Důvod spočívá v tom, že je zcela zamezen vzniku tepelných mostů a pronikání vlhkosti do konstrukce. Plovoucí základová deska je však dražší.

Základové desky s izolací umístěnou nad deskou jsou jednodušší k realizaci, ale energeticky jsou méně účinné. Nejprve se vylije deska, na kterou se položí tepelná izolace, tzn. XPS desky. Potrubí lze snadno vést podél instalované tepelné izolace. Spodní část betonové desky je však v tomto případě odkryta, což může způsobit vznik tepelných mostů skrz stěny.

A kolik stojí základová deska? Za provedení základové desky, se svařováním hydroizolace a pokládkou 20 cm izolace, zaplatíte od 1 750 – 4 000 Kč/m². Cena dobře izolované základové desky pro klasický rodinný dům, zděný nebo montovaný o rozloze 100 m2, se může lišit, ale v průměru jde asi o 10 % z celkové hodnoty investice.

Hledáte někoho, komu svěříte výstavbu základů? Pošlete poptávku vhodným a ohodnoceným zhotovitelům základů ve vašem okolí – bezplatně a nezávazně!

Základové pásy

Základové pásy se obvykle používají u zděných staveb s nižším počtem podlaží u rodinných domů, kde jsou stěny hlavními nosnými prvky stavby. Základy jsou umístěny podél stěn budovy. Pomocí nich se hmotnost přenáší z liniových konstrukčních prvků, resp. stěn, do podloží. Základy tohoto typu jsou ekonomické a snadno se realizují. Základové pásy mohou být zhotoveny z prostého betonu (nevyztužené) nebo mohou být vyztuženy ocelovou stavební výztuží, která zpevní základy a zabrání jejich praskání v důsledku nerovnoměrného sedání půdy.

Je však důležité poukázat na to, že základové pásy představují skutečnou výzvu, pokud jde o tepelnou izolaci, protože ji nelze instalovat bez přerušení a přerušení musí být provedeno přímo u základů. Výsledkem jsou tepelné mosty. U základových pásů musí být tepelná izolace velmi pevná, odolná vůči zatížení, protože v určitých bodech a po celé linii základů je vyvíjen souvislý tlak objektu.

Základové patky

Jedná se o soubor menších samostatných základů vytvořených na určitých místech. Základové patky, na rozdíl od základové desky, nejsou monolitické, z jedné části. Stejně jako jiné typy základů jsou vyrobeny převážně z vyztuženého betonu.

Základové patky přenášejí zatížení do konkrétních bodů. Používají se jako základ pro sloupy, schodiště...

Na rozdíl od základových pásů a základových desek, základové patky jdou hlouběji do země. Základové patky nenesou zatížení žádného liniového konstrukčního prvku, tzn. stěny. Je-li stěna postavena na základových patkách, musí být v ní skryty ocelové nebo dřevěné sloupy, které jsou nosnými prvky.

Jejich realizace je možná jen na pevné zemi, kdy nehrozí sedání. Základové patky se vyrábějí přímo na stavební jámě, na vhodně připraveném podkladu, vyléváním do forem. Na základovou patku je pak namontován sloupek, který může být k patce připevněn různými způsoby.

Zmíníme také základový nosník. Je zapotřebí, když není možné zakládání základovými patkami, nejčastěji tehdy, když je půda málo únosná. Jeho úkolem je přenést zatížení ze sloupů na zem. Základové nosníky jsou zatíženy, jako kdyby to byly základové patky, ale hmotnost nesou lineární, jako základové pásy.

Pilotové základy

Piloty tvoří hlubinný základ, který se používá, když je půda nestabilní nebo málo únosná. Piloty resp. sloupy mohou být dřevěné, ocelové, betonové a železobetonové. Mají za cíl dosáhnout stabilní podloží hlouběji pod povrchem. Jaký typ pilot se použije, závisí na velikosti objektu, požadované hloubce, ve které se nachází nosná zemina, a mechanizace, která je k dispozici.

Hlubinné základy se používají při málo únosné základové půdě. Přecházejí přes slabě únosné části zeminy, aby se dostaly na pevnou vrstvu, na které lze stavbu postavit.

Piloty rozdělujeme na opřené a plovoucí. Opřené piloty se používají tehdy, když nosná vrstva zeminy není příliš hluboká a zatížení se přenáší podobně jako u sloupů.

Hlubinné základy se používají pro hlinitou půdu. Totiž hlinitá půda zadržuje vodu, proto podléhá expanzi v důsledku velkého množství srážek a smršťování v důsledku sucha. Také stromy mohou absorbovat vodu z hlinité půdy a způsobit její smršťování. Základy se může zvednout v důsledku bobtnání hlinité půdy. Používají se i v bahnité půdě, která zadržuje vlhkost a je obtížné ji uvolnit. Když mluvíme o typech půdy, zmíníme ještě jeden typ. Hlubinné základy se používají také v rašelině, která má vysokou pórovitost a relativně nízkou únosnost.

Pro stavbu je důležitá statika stavebních konstrukcí. Typ základů navrhne architekt, nosnost musí zkontrolovat statik. Jen on může určit, který z uvedených typů základů je nejvhodnější. Zkušený stavební inženýr nebo statik vypracuje statický výpočet za 15 000 – 55 000 Kč.