1. Kotle na biomasu - co potřebujete vědět?

1.1. Co je to kotel na biomasu?

Kotle na biomasu jsou velmi podobné plynovým kotlům, které zajišťují vytápění a ohřev vody pro celý dům. Rozdíl je v tom, že místo plynu, topného oleje nebo elektřiny jako palivo používají tuhou surovinu - dřevo ve formě polen, pařezů, pilin, briket, štěpky, briket, pelet… jinými slovy vše, co odpadá při průmyslovém zpracování dřeva. Použití dřeva místo fosilních paliv pomáhá předcházet dlouhodobým změnám klimatu, protože spalováním se uvolňuje oxid uhličitý, který dřevo během růstu absorbovalo, takže ve skutečnosti jde o uhlíkově neutrální palivo.

Na světě je spousta odpadního dřeva, zejména v zalesněných oblastech. Takové dřevo se používá jako biomasa pro kotle nebo kamna. Větší využívání tohoto paliva by také snížilo množství jiných druhů odpadu.

1.2. Výhody kotle na biomasu

Paliva získaná z biomasy jsou klasifikována jako obnovitelná - oxid uhličitý uvolňovaný během spalování kompenzuje oxid uhličitý, který stromy absorbují během let svého růstu. Roční úspora emisí oxidu uhličitého je velká - jeden kotel na dřevo emituje přibližně o 9,5 tuny méně oxidu uhličitého než jiné typy kotlů a kamen na tuhá paliva (uhlí, topný olej) nebo na elektřinu. Pokud vyměníte plynový kotel za kotel na dřevo, zaplatíte více pouze za palivo. Pokud však vyměníte kotel na tuhá paliva nebo elektřinu za nejlevnější kotel na biomasu, roční úspora nebude zanedbatelná. Pokud máte vlastní les, ze kterého získáváte palivo, úspory budou obrovské.

1.3. Nevýhody kotle na biomasu

Provoz kotlů na biomasu je relativně náročný. Například dřevěné pelety se musí nakládat pravidelně (v závislosti na typu kotle nebo kamen, jednou denně, každých pár dní nebo jednou týdně). Navíc musí být nádoba na popel pravidelně vyprazdňována. Kotel na biomasu má větší rozměry než ostatní, takže potřebuje více místa, a navíc by měl být vedle něj prostor pro uložení biopaliva v jakékoli formě (pytle, palety, bedny atd.).

1.4. Kotlíkové dotace

Kotlíkové dotace patřily k nejvyužívanějším dotačním programům v České republice. Domácnosti díky nim dostávaly významné příspěvky na výměnu starých kotlů. Tato oblast byla regulována zákonem č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, který nastartoval proces výměny starých kotlů. Od září příštího roku bude možné v domácnostech provozovat jen kotle na tuhá paliva minimálně 3. emisní třídy.
V uplynulém roce skončil program OPŽP 2014–2020 a s ním i kotlíkové dotace. Ministerstvo životního prostředí však chystá nástupnický program OPŽP 2021–2027. V návrhu Programového dokumentu OPŽP 2021–2027 je jako jedna z podporovaných aktivit uvedena výměna nevyhovujících spalovacích zdrojů na tuhá paliva. Brzy tak dojde k obnovení kotlíkových dotací. 

1.5. Nezapomeňte na detektor oxidu uhelnatého!

Kvůli spalování jakéhokoli druhu paliva s uhlovodíky (zemní plyn, plyn, uhlí, biomasa) musíte mít doma detektor, který zjistí zvýšenou koncentraci oxidu uhelnatého. Teoreticky, pokud veškeré palivo shoří, mělo by se během spalování vytvářet teplo, voda a oxid uhličitý; v praxi tomu tak však není. Při spalování vždy vznikají i škodlivé plyny, jako je oxid uhelnatý, a bez ohledu na to, jak málo jich je, jsou škodlivé pro lidské zdraví. Abyste ochránili svou rodinu a zajistili bezpečný ohřev na biomasu, nezapomeňte si pořídit detektor oxidu uhelnatého.

2. Vyberte dobrého dodavatele

2.1. Výběr dodavatele

Před zakoupením zařízení vám doporučujeme podrobně prozkoumat nabídku na internetu. Výběr zužte na tři potenciální dodavatele nebo prodejce. Vyžádejte si informativní odhady založené na informacích o velikosti zařízení, stávajícím stavu, náčrtku kotelny a topeniště, průměrné spotřebě, sanitární vodě apod. Až tyto nabídky získáte, budete je moci porovnat a možná dosáhnout lepší ceny. Měli byste se také informovat o platebních podmínkách, možných slevách, termínech nákupu a také o tom, zda je dodávka a instalace zahrnuta do ceny a služby či nikoli. V každém případě bude nutná dodávka a instalace. Je-li nabídka podrobná a seriózní, vztah se zákazníkem pravděpodobně bude také dobrý. Doporučujeme konzultovat vše také s odborníkem, který má odpovídající kvalifikaci a zkušenosti. Kotle na biomasu se dodávají smontované a připravené k instalaci, zatímco kotle na pelety se většinou montují na místě.

2.2. Kdo vám kotel na biomasu nainstaluje?

Doporučujeme vám, abyste kotel na biomasu v žádném případě neinstalovali svépomocí. Práci raději nechejte na kvalifikovaných a zkušených montážních firmách. Instalaci nejlépe provádějí instalatéři, kteří byli vyškoleni výrobcem nebo jsou jejich autorizovanými řemeslníky; tito lidé se dobře vyznají v konstrukci systému, dokážou vyřešit jakékoli problémy během instalace a co je nejdůležitější, vědí, jaké problémy mohou během práce očekávat. Po dokončení montáže autorizovaný technik otestuje celý systém a naučí vás, jak kotel pracuje. Instalaci kotle můžete svěřit i jiným mistrům, pokud obdržíte podrobné pokyny výrobce pro instalaci a používání kotle. V takovém případě je nutné pro spuštění systému zavolat osobu autorizovanou výrobcem. V opačném případě může výrobce odmítnout vydat záruku.

3. Kotle s automatickým nebo ručním dávkováním

Nejlepší je rozhodnout se o topném systému již během plánování objektu, abyste mohli připravit prostor, ve kterém budete skladovat palivo, místo pro kotel a dávkovací zařízení. Nejčastěji je však situace opačná - topný systém je potřeba přizpůsobit již existujícímu prostoru.

Před výběrem kotle nebo kamen byste se měli také rozhodnout, jakou biomasu budete používat. Je to proto, že kotel nebo kamna jsou speciálně přizpůsobeny druhu paliva. Již jsme zmínili, že existuje několik druhů biomasy pro vytápění (dřevo - pelety, brikety, polena, štěpka, řasy, bioetanol, sláma, bagasa, víceleté trávy, jatrofa, odpadní rostlinný olej, tuhý komunální odpad…). Vyberte si ten nejdostupnější a nejlevnější. Čím nezávislejší je systém, tím lépe pro vás; budete jej muset obsluhovat méně a ušetřit čas.

3.1. Kotle na piliny

Kotel, který pracuje na piliny různého původu, vyžaduje více práce kvůli přípravě a naložení, ale zato nevyžaduje žádné speciální vybavení ani další zařízení. Zabírá méně místa pro instalaci než kotle na kulatiny nebo pelety, i když skladování paliva zabírá více místa. Rovněž je nutná expanzní nádoba. Listnaté stromy jsou tvrdší než vždyzelené, takže hoří lépe a mají vyšší účinnost měřeno na metr krychlový. Proto bude ve stejném kotli hořet déle a bude se muset naložit méněkrát. I přes převažující používání listnatého dřeva se však pro zapalování a přikládání paliva používá také jehličnaté dřevo, které rychleji dosahuje požadované provozní teploty spalovacího procesu. Doporučený poměr jehličnatých a listnatých dřevin je přibližně jedna ku pěti nebo jedna ku osmi.

3.2. Kotel na štěpku

S kotlem štěpku se snáze manipuluje ve srovnání s kotlem na piliny. V kotelně nebo suterénu by kromě kotle měl být prostor pro expanzní nádobu a samostatné dávkovací zařízení. Při nákupu nového množství byste měli vždy věnovat pozornost tomu, že je suchý a že kusy pilin jsou přibližně stejně velké.

3.3. Kotel na pelety

Kotel na dřevěné pelety má nejvyšší stupeň účinnosti. Pelety mají vyšší výhřevnost než štěpka, a proto i skladování zabírá méně místa. Je třeba věnovat maximální pozornost tomu, aby byly pelety chráněny před vlhkostí. Díky svému tvaru lze pelety přečerpávat potrubím a transportovat je v cisterně. Na druhou stranu jsou o něco dražší než štěpka. Pelety jsou vyhledávané hlavně pro domácnosti, které berou v úvahu dopad na životní prostředí a nemají podmínky pro pořízení jiného druhu biomasy.

3.4. Kotle s ručním dávkováním

Jedná se především o kotle a kamna na kulatinu s topeništěm, které se plní a zapalují ručně. Plyn uvolněný spalováním je tlačen nebo nasáván ventilátorem do komory pod nebo vedle expanzní nádoby. Přidává se do něj sekundární vzduch, takže tyto plyny také úplně shoří. Takto generované teplo se přenáší na vodu, která jej distribuuje topným systémem po celé budově.

3.5. Kotle s automatickým dávkováním

V kotlích na dřevo s automatickým dávkováním se jako palivo používá dřevní štěpka, která se skladuje v zásobníku a do kotle se přikládá pomocí plnicího zařízení. Výhodou pelet ve srovnání se štěpkou je, že jsou homogennějším palivem a jejich účinnost z hlediska hmotnosti a objemu je vyšší, takže expanzní nádoba je až 4krát menší. Na druhé straně pelety nesmí přijít do styku s vlhkostí. Musí být udržovány v suchu, protože jakmile zvlhnou, rozloží se. Druhým typem jsou krbová kamna, ve kterých se palivo automaticky přidává přímo do topeniště. Používají se hlavně k vytápění místnosti, i když mohou vyhřívat i jinou místnost nebo vodu, pokud instalujeme odpovídající výměník tepla.

4. Postup instalace kotle

4.1. Plánování topného systému

Díky dobře navrženému topnému systému se můžete vyhnout četným opravám a výměnám, a to vám ušetří spoustu peněz a nervů. To v první řadě znamená, že energetické potřeby a případné ztráty zařízení by měly být řádně posouzeny a vypočítány, a to může udělat pouze kvalifikovaný odborník. Tento výpočet je výchozím bodem v nových budovách pro výpočet kapacity a rozměrů celého systému (délka potrubí, počet radiátorů a zařízení atd.). Pokud se jedná o hotový objekt, pak je potřebné znát výkon kotle. Výsledky výpočtu ve většině případů neurčí požadovaný topný výkon. Většinou jsou údaje zaokrouhleny a je zvoleno topné zařízení o něco menšího výkonu. Optimální kotel je ten, který má maximální energetickou účinnost a hodnotu emisí, pro které je plánován. Emise jsou nižší v případě, že zařízení pracuje na plný výkon po delší dobu, tj. nepřetržitě (s co nejmenším počtem zapínání a vypínání). Ve fázi plánování je nutné najít vhodné místo pro kotelnu, komín a expanzní nádobu i pro každé jednotlivé topné těleso jako jsou radiátory.

4.2. Povolení

Před instalací kotle na biomasu je třeba získat příslušná povolení.

Pokud jde o novostavbu, projektanti připraví celý projekt a žádají o stavební povolení a povolení k užívání. U stávajícího zařízení je v případě výměny nebo instalace nového kotle také vypracován projekt a je vyžadováno povolení. Postup je jednodušší, pokud práce nevyžadují žádný zásah do nosné konstrukce nebo nenarušují její funkčnost. Pokud je třeba udělat přístavbu nebo instalovat zařízení venku, bude opět nutný souhlas místních úřadů nebo všech spoluvlastníků zařízení. Nakonec existují předpisy týkající se požární ochrany, které budete muset dodržovat.

4.3. Instalace

Místnost určená pro kotelnu musí být pečlivě připravena pro nadcházející práce. Měla by být úplně vyčištěna a dobře osvětlena. Podlaha musí být suchá a rovná. Kdekoli jsou kotel nebo kamna umístěny, měl by být zajištěn průchod široký alespoň 80 cm, abyste k nim mohli bez překážek přistupovat a obsluhovat je. Na boku musí být také volný prostor pro otevření dvířek topeniště a dalších čisticích otvorů. Nový kotel na kulatinu můžete umístit na stejné místo, na kterém stál ten starý, protože mají přibližně stejnou velikost jako kotle na tuhá paliva a kombinované kotle. U kotle na štěpku nebo pelety je nutná expanzní nádoba, je proto nutné mít trochu více prostoru. Navíc je zde také dávkovací zařízení. Nejmenší kotelna pro kotel na biomasu může mít 8 m2 a pro větší kotle 12 m2. Kotel se obvykle přenáší pomocí jeřábu nebo vysokozdvižného vozíku. Jediným způsobem, jak s ním manipulovat v úzkém prostoru je po válečcích, kolečkách apod. Instalaci provádí instalatér topného systému a systém spouští výhradně autorizovaný odborník.

4.4. Přívod vzduchu do topeniště

Pro instalaci topného zařízení musí být splněny všechny konstrukční požadavky týkající se kotelny i provětrávání podle technických specifikací. Musí být zajištěn stálý přísun čerstvého vzduchu, který umožňuje spalování a zajišťuje bezpečnost osob pobývajících v kotelně i v celém objektu. Otvor by měl mít v průměru nejméně 18 cm a měl by být umístěn blízko podlahy. Pokud musí být tento otvor chráněn sítí, měl by být větší, aby se dovnitř dostalo stejné množství vzduchu.